Podle něj je třeba s premiérem Vladimírem Špidlou jednat o zvážení všech rizik, které by tento obchod přinesl. "Bohužel, nemluví se o tom, že by se obchod s radary stáhl, spíše se hovoří o jejich prodeji," prohlásil Mareš.

Zásadně proti kontraktu jsou unionističtí senátoři, kteří už své rozhořčení sdělili šéfovi strany. "Uvažovaný obchod u nich vyvolává bouřlivé reakce, protože horní parlamentní komora je silně zaměřená na dodržování lidských práv. Těžko si mohu dovolit ignorovat jejich názory," zdůraznil Mareš.

Špidla se minulý týden na dotaz Práva konkrétně vyjádřit nechtěl. "Proces rozhodování není ukončen, očekávám podkladová stanoviska," řekl stroze k licenci.

Powell si stěžoval

Podle politických kuloárů napsal americký ministr zahraničí Colin Powell svému protějšku Cyrilu Svobodovi. Ten byl původně také proti vývozu do Číny, ale po intervenci šéfa lidovců Miroslava Kalouska u premiéra Špidly se při licenčním řízení, v němž se vyjadřuje i jeho úřad, podvolil. Podle týdeníku Euro má vláda ještě čas do chystaného kontraktu vstoupit, neboť Věra se softwarem pro Čínu prý ještě není zkompletována. Má se tak stát v červnu, zatímco původní termín exportu do Číny byl duben.

V dopise prý Powell vyjádřil výhrady k uvažovanému vývozu do Číny. "Implikace pro bezpečnost našeho největšího spojence v této fázi mohou být velmi vážné," zdůraznil Mareš, který současně tvrdí, že o tomto dopise neví.

"Ministerstvo zahraničí bylo písemně kontaktováno představiteli Spojených států s tím, že USA si vyloženě nepřejí, aby se radary do Číny dodaly," potvrdil Právu dobře informovaný zdroj, který si nepřál být jmenován.

Licenční správa českého ministerstva průmyslu a obchodu, jediná státní instituce, která může obchod povolit či zakázat, už letos exportérovi, společnosti Omnipol, udělila vývozní povolení na radarové soupravy. "Vydali jsme jednu licenci na vývoz jednoho radarového systému. Tu si však Omnipol zatím nevyzvedl," řekl Právu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac.

Ministerstvo zároveň nemá informace, v jaké fázi se případný obchod nachází. "K nám se dostane až zpráva o tom, že zboží opustilo republiku, a to formou celního prohlášení," dodal Mravinac. Jak už ale Právo informovalo, za první licenci již výrobce zaplatil poplatek 460 tisíc korun.

Co Věra umí

Pasívní sledovací systém pohyblivých cílů Věra Právu přiblížil generální ředitel společnosti ERA Pardubice Miroslav Sotona. "Principiálně umí zaměřit polohu zdroje elektromagnetického záření, které vydávají některé radiotechnické prostředky umístěné například na letadlech, na lodích, může jít o pozemní radiolokátory. Věra je schopná přesně zaměřit polohu takového zdroje záření a zároveň dokáže analyzovat signál vydávaný zdrojem," řekl Právu Sotona.

Dodal, že Věra je výrazně mladší a podstatně výkonnější mladší sestra pověstně známé Tamary, vyvinuté ještě v národním podniku Tesla Pardubice. Tamara vznikla přibližně před 30 lety. Zastaraly především počítačové systémy. Věra je mnohem menší, zpracuje mnohem více signálů a umí to dokonaleji, dodal šéf výrobce.

Tamara i Věra jsou založeny na principu, který zatím nebyl nikde na světě okopírován, proto je žádána. "Využíváme principu měření času příchodu signálu na přijímací stanice. Nevíme o jiné firmě, která by pasívní systém pro vojenské účely využívala a vyráběla něco srovnatelného s naší Věrou. Naší hlavní devízou je vyšší přesnost změření polohy," uvedl generální ředitel.

Do Věry již firma investovala hodně peněz i práce. Zákazu vývozu by se divil. "Bylo by to poněkud absurdní. Bylo by to jako zakázat někomu vyvážet dalekohledy. Věra totiž není nic jiného než zařízení, která dál vidí," tvrdí Sotona.

Pardubická ERA ovšem na případném exportu Věry do Číny nestojí. "Nejsme na této zakázce existenčně závislí. Vyrábíme i civilní zařízení pracující na stejném principu jako pracovala Tamara a prodáváme celkem úspěšně. V loňském roce jsme získali kontrakty do Španělska a do Dánska, teď na nich pracujeme," dodal Sotona.