Hlavní obsah

Stíhaný exministr Julínek: Za rozhodnutím o letecké záchrance si stojím

Právo, har

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Někdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) se v úterý poprvé veřejně vyjádřil ke svému obvinění kvůli údajně nevýhodné smlouvě na provozování letecké záchranky (LZS) soukromými firmami. V tiskové zprávě Právu sdělil, že s obviněním nesouhlasí, a požádal již proto dozorovou státní zástupkyni, aby usnesení o zahájení stíhání zrušila.

Foto: Milan Malíček, Právo

Tomáš Julínek

Článek

Dosavadní údajnou škodu, kterou kriminalisté vyčíslili na necelých 800 miliónů korun, považuje Tomáš Julínek za nesmysl.

„Policejní obvinění je pro mne vážnou ranou, nikoli však takovou, abych nevstal a nebojoval za očistu mého jména,“ napsal nyní Julínek.

Podle svých slov jednal v souladu se zákonem, pravomocemi ministra i s usnesením vlády. „Napadené jednání je navíc výsostně politickým rozhodnutím, za kterým si i nadále stojím. Policii podle mého názoru vůbec nepřísluší hodnotit a přezkoumávat, zda bylo správné či nikoli, neboť tak zasahuje do kompetencí vlády,“ uvedl Julínek.

Julínkovi hrozí až 10 let

Protikorupční policie Julínka v dubnu obvinila ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a z porušování povinnosti při správě cizího majetku, za což mu v případě odsouzení hrozí až desetiletý trest vězení. [celá zpráva]

Podpisem smlouvy z roku 2008, podle které mají osm z deseti stanovišť letecké záchranné služby obsluhovat od ledna 2009 do konce roku 2016 soukromé společnosti DSA a Alfa-Helicopter, údajně státu způsobil škodu přibližně 792 miliónů. Státní subjekty, tedy policie nebo armáda, by podle protikorupčního útvaru službu poskytovaly daleko levněji.

Proti tomu se již ohradila jedna ze zmíněných firem, společnost DSA. A nesouhlasí s tím ani Julínek, který považuje policejní závěry za „nesprávné a v mnoha ohledech absurdní“. Vypočtenou škodu označil za sčítání „hrušek s jablky, na jehož základě vypadlo zcela nesmyslné číslo“.

Připomněl, že k převodu letecké záchranky na nestátní poskytovatele docházelo již od roku 1992 a v roce 2008, kdy se uskutečnil poslední tendr, obsluhovali již šest stanovišť z deseti.

Policie ani armáda neměly kapacity, tvrdí exministr

„V silách ministerstva obrany ani ministerstva vnitra v té době nebylo zajistit LZS ze všech deseti stanovišť. Z ,cvičných‘ důvodů souhlasil každý z těchto resortů s provozováním pouze jediného stanoviště. Podle příslušných resortních předpisů by ji navíc měly provozovat pouze jako výjimečnou aktivitu v mimořádných situacích, kterou běžný zásah LZS není,“ sdělil Julínek.

Platby, které armáda a policie dostávají na provoz letecké záchranky, podle něho nepokrývají náklady, například platy, výcvik nebo nákup a údržbu vrtulníků. Skutečné náklady prý navíc resortní odborníci často nedokážou vyčíslit.

„Z těchto a celé řady dalších důvodů jsem jednoznačně přesvědčen, že jsem se žádného z uvedených trestných činů nemohl svým jednáním dopustit,“ podotkl exministr.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám