„Teď jsou dny, kdy klíšťata startují ve svém ataku na lidi a zvířata,“ potvrdila Právu Olga Hégrová z krajské hygienické stanice Pardubice.

Stupně 7 a 8 znamenají velké riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, 9 a 10 nejvyšší. Podle údajů hygieniků ze Státního zdravotního ústavu za to může teplé a vlhké počasí, což je pro klíšťata ideální.

Hygienici proto doporučují použít repelent, nesedat si a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků, a do listnatého mlází. A večer a ráno prohlédnout tělo, případně  klíšťata odstranit.

„Počet klíšťat je za posledních deset let, kdy jejich výskyt měříme, nejvyšší,“ charakterizoval letošní situaci v Krušných horách klimatolog ze Šindelové na Sokolovsku Rudolf Kovařík. „Počet klíšťat roste každý rok v podstatě periodickou řadou a najdeme je prakticky po celém kraji, i v horách. Sledujeme výskyt klíšťat po plochách o rozměru desetkrát deset metrů. Zpravidla tam najdeme tři až osm, ale někdy i více,“ dodal Kovařík.

„Zatímco ještě nedávno ale platilo, že ve výšce nad 800 metrů je poměrně bezpečno, dnes už se nakažená klíšťata objevují i ve vyšších nadmořských výškách kolem 1500 metrů,“ dodala Veronika Krejčí z Krajské hygienické stanice v Hradci Králové.

Klíště přisáté na kůži

Klíště přisáté na kůži

FOTO: Profimedia.cz

Typickým zázemím klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, a dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu.

Podle hlavního hygienika Ústeckého kraje Josefa Trmala není ale zárukou spoléhat se na vymezení lokalit s infikovanými klíšťaty. „Ta parazitují nejen na člověku, ale také na řadě dalších živočichů včetně vysoké zvěře. Ta má značný akční rádius, takže může zanést klíšťata i do míst, kde se běžně nevyskytují,“ upozornil s tím, že první pacienti už se objevují v ordinacích praktických lékařů.

„Klíště může domů přinést pes a na člověka může přelézt až následně třeba z gauče, kde domácí mazlíček předtím seděl,“ varuje klimatolog Kovařík ze Šindelové.

Předpověď aktivity klíšťat je vydávána každé pondělí a čtvrtek a zveřejňuje ji na svém webu Státní zdravotní ústav (www.szu.cz).

Vyhlášení nejvyšších stupňů nebezpečí se ale podle Petra Pazdiory z plzeňské Krajské hygienické stanice nedá paušalizovat. „Vyhlašují se pro celou republiku, ale podmínky se samozřejmě liší místo od místa. Obecně by však lidé měli dbát na příslušné bezpečnostní zásady a hlavně se nechat očkovat,“ podotkl Pazdiora.

Loni v ČR onemocnělo klíšťovou encefalitidou, proti které se lze očkovat, 573 obyvatel, což bylo o 288 méně než v roce 2011. Nejvíc nakažených bylo již tradičně v Jihočeském kraji, v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji.
„Očkovat by se měla nechat nejen mladá generace, ale především starší, kteří do přírody chodí velmi často, zejména na houby, a přesto se nechrání. Úmrtnost ve vyšším věku na klíšťovou encefalitidu je vysoká,“ soudí profesor Roman Prymula, předseda České vakcinační společnosti. Podle něj je ale proočkovanost obyvatel  jedna z nejnižších v Evropě.

Lymskou boreliózu loni dostalo 3304 lidí, to je o 1530 méně než v roce 2011, ale tato nemoc je závažnější v tom, že proti ní není očkování, jako je tomu u klíšťové encefalitidy. Letos už touto zákeřnou nemocí onemocnělo na území ČR 244 osob, což je o 12 méně než loni ve stejném období.

Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je dva dny až čtrnáct dní.
V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají čtyři až patnáct dní.
Druhá fáze je po osmi až patnáctidenním klidovém období, kdy se nemocný cítí lépe. Opět nastanou horečky a v různé intenzitě se projevují příznaky postižení centrálního nervového systému. Postiženého bolí hlava, zvrací, tuhne mu svalstvo šíje, má poruchy paměti, spánku, orientace. Postižený často mívá závratě, svalový třes, obrnu nervů a dobře neovládá končetiny. U nejtěžších forem může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti. Těžší průběh onemocnění bývá u starších lidí.
Ochranou je očkování, které lze provádět po celý rok.
Lymská borelióza
Onemocnění má časné a pozdní stadium.
Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna zvaná erithema migrans, objevující se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny na sobě lidé ani nepozorují, a přesto se při testech, když se cítí špatně, ukáže, že onemocnění prodělali.
Většinou se však uvedená červená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna, někdy i ve formě zarudlého většího pupínku, se může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů.
Dalšími příznaky onemocnění bývají horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. Někdy příznaky připomínají onemocnění chřipkou, a proto jim nevěnujeme tolik pozornosti.
Pozdní stadium lymské boreliózy postihuje klouby, kůži a nervový systém.
Proti onemocnění dosud neexistuje účinná vakcína. První pokusy však už učiněny byly. Nemoc se léčí antibiotiky.