Hlavní obsah

Šéfové parlamentních stran jednali o finanční ústavě, zatím se nedohodli

– Praha
Novinky, val

Představitelé všech šesti parlamentních stran se ve čtvrtek sešli ke společnému jednání o návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tedy takzvané finanční ústavě. Ta například stanovuje maximální limit pro výši vládního dluhu. Špičky stran si zatím především stanovily své požadavky.

Foto: Milan Malíček, Právo

Špičky parlamentních stran na tiskové konferenci po společném jednání o finanční ústavě.

Článek

„Dohodli jsme se, že se budeme dále dohadovat,“ shrnul premiér Petr Nečas výsledky jednání. Představitelé stran zatím nedospěli ke kompromisu, ale dohodli se, že budou pokračovat v jednáních a předkládat připomínky k návrhu.

Finanční ústavu schválila vláda loni v říjnu. Sněmovna návrh, který potřebuje získat ústavní většinu, do dalšího čtení poslala v únoru. Norma například stanovuje maximální limit pro výši vládního dluhu. Obsahuje také takzvanou dluhovou brzdu, která určuje, že pokud veřejný dluh přesáhne 50 procent HDP, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Návrh zákona obsahuje také seznam opatření, která má vláda uskutečnit při určitých pásmech zadlužení od 40 procent HDP výš.

Výhrady k zákonu vyjádřila sociální demokracie ústy jejího předsedy Bohuslava Sobotky. ČSSD si přeje takové úpravy, které umožní do budoucna pružněji reagovat na případný prudký hospodářský pokles. Rovněž by zákon neměl omezit výdaje na financování zdravotní péče a vyplácení starobních důchodů.

Moratorium na snížení příjmů

Sociální demokraté rovněž požadují uvalení moratoria na snižování příjmů vládního rozpočtu. Podle Sobotky by do příštích sněmovních voleb neměly být předkládány návrhy, které by obsahovaly daňové změny.

S tím ovšem nesouhlasí první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj není možné souhlasit s tím, aby byl návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti spojován s daňovou legislativou. „Vazbu mezi tím lze hledat jenom velmi dobrodružným způsobem,“ poznamenal. Podobný názor vyslovil i premiér Nečas.

K návrhu měli výhrady také představitelé dalších opozičních stran. Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že je podle něj zbytečné zřizovat Národní rozpočtovou radu, jejíž vznik je rovněž v návrhu zákona obsažen. Považuje to za nadbytečné. Naopak vázání finanční ústavy na jiné legislativní normy považuje za legitimní.

Předseda Věcí veřejných Vít Bárta považuje celý návrh za ústavní rozpočtový alibismus. Označil jej za „legitimizaci a argumentář pro další zvyšování daní“.

Strana LIDEM návrh podporuje.

Reklama

Výběr článků

Načítám