Do těchto problémů se dostala Hluboká na Chrudimsku. Má asi 220 obyvatel. Jeden z nich se obrátil na starostu s žádostí, aby obec, která je ze zákona silničním správním orgánem, rozhodla spor o cestu protínající jeho pozemek.

„Silničněsprávní agenda je poměrně složitá a starostové malých obcí s ní mají potíže,“ řekla k tomu mluvčí kanceláře ombudsmana Iva Hrazdílková.

Obec si najala advokáta, aby věc vyřešil. Ten tak skutečně učinil: na hlavičkovém papíře své kanceláře, bez podpisu starosty či razítka obce vydal rozhodnutí. Jenže tento postup je podle ombudsmana v rozporu se zákonem a rozhodnutí je neplatné.

Právník může radit, ale ne rozhodovat

Nic na tom nemění ani smlouva uzavřená mezi obcí a advokátem. Radnici sice může podle ochránce práv poskytnout „jakousi formu (právního) poradenství“, nemůže však za ni rozhodnout.

Ombudsman Pavel Varvařovský

Ombudsman Pavel Varvařovský

FOTO: Petr Horník, Právo

„V žádném případě nelze komercionalizovat výkon státní správy,“ uvedl ve své zprávě pro zákonodárce Varvařovský.

Zkušenosti podle něj ukazují, že tzv. smíšený model státní správy na malých obcích, kdy je starosta nejen voleným zástupcem občanů, ale zároveň představuje celý úřad a je zodpovědný za výkon státní správy, má svá úskalí. Proto se tito starostové musí ve složitějších případech obracet na nadřízené obce s rozšířenou působností státní správy nebo na kraje.