Jak je to možné? Nejznámější plochá dráha v Česku, břevnovská Markéta, totiž vyrostla na místě, které historicky přes tisíc let náleželo břevnovským benediktinům. A ti se rozhodli v rámci zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi požádat o vrácení nemovitostí kolem Břevnovského kláštera.

A právě na nich leží i stadión Markéta. Ten v současnosti patří Centru sportu ministerstva vnitra. To Právu potvrdilo, že žádost od benediktinského arciopatství na vrácení pozemku parcelní číslo 3020/2, ležícího pod sportovištěm, už dostalo.

 

FOTO: ti, Právo

„Problematika týkající se předmětného vydání či nevydání výše uvedené nemovitosti je stále předmětem řízení,“ sdělil Právu ředitel Centra sportu MV Josef Nechutný. Na dotaz, zda by bylo problematické nemovitost vydat, uvedl: „Centrum sportu předpokládá i nadále, že pozemek v katastrálním území Břevnov bude využíván jako plochodrážní stadión, tj. pro sportovní účely.“

Pokud je to sportoviště, tak to bude pořád sportoviště. A ani na ostatních pozemcích nebudeme dělat nic převratného.břevnovský převor Petr Prokop Siostrzonek

S tím souhlasí i břevnovský převor Petr Prokop Siostrzonek, podle nějž benediktini nemají v úmyslu, pokud by k vydání nakonec došlo, cokoli měnit.

„Pokud je to sportoviště, tak to bude pořád sportoviště. A ani na ostatních pozemcích nebudeme dělat nic převratného, protože je tady stavební uzávěra. Takže ať se nikdo neobává, že tady vyroste mrakodrap,“ řekl Právu převor.

O tom, zda benediktinům bude vrácen celý původní majetek nebo jeho část, rozhodne správní řízení nebo až soud.

Šance není velká

V případě hřiště mají benediktini šanci zřejmě jen mizivou: v zákonu je paragraf, který mluví o tom, že by neměl být vydán pozemek, na kterém je používané sportovní hřiště, které bylo vyňato ze zemědělského půdního fondu a které bylo zřízeno v souladu se stavebním zákonem.

Pokud ministerstvo vnitra dokáže, že tyto podmínky stadión splňuje, tak benediktini pozemek zpátky nedostanou.

Podle ředitele Státního pozemkového fondu Petra Šťovíčka je možné, že dostanou jen část bývalého pozemku. „Oprávněné osoby žádají vždy podle historického původního stavu o původní historický celek, který se ale následně mohl změnit. Proto část, která nepůjde podle zákona vydat, bude oddělena geometrickým plánem,“ řekl Právu Šťovíček.

Církve mohou podle zákona žádat o majetek v hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který nebude možné vydat, bude stát vyplácet paušální náhradu, která dělá 59 miliard. Tato částka se bude vyplácet 30 let a úročit o inflaci.

Podle odhadů by se celková vyplacená částka měla přiblížit stu miliard korun. Část z této částky připadne i na benediktiny. Podle převora Prokopa o tom, co připadne na jednotlivé řády a kongregace, rozhodne v nejbližších měsících až Konference vyšších představených.

„Co dostaneme, uložíme na horší časy,“ poznamenal.