"Je evidentní, že ve Sněmovně ani v Senátu třípětinovou většinu nedosáhneme," uvedl Benda při zasedání, na které byli pozváni i senátoři ze stejného výboru horní komory.

Kritici poukazovali na účelovost předlohy, o níž se začalo hovořit po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v minulém volebním období. Senátoři Eliška Wagnerová a senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) poukazovali také na to, že novela by omezila pravomoci prezidenta, jehož legitimita byla posílena zavedením přímé volby.

Předloha totiž předpokládá, že pokud by opozice chtěla vyvolat ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vládě, musela by se předem shodnout na jménu budoucího premiéra.

Shodit vládu se povedlo pouze jednou

Benda připomněl, že dosud prosazovala omezení prezidentových pravomocí ČSSD; některé byly schváleny už v ústavní změně o zavedení přímé volby hlavy státu. Nyní sociální demokraté chtějí omezit prezidenta jinou ústavní změnou i při udělování milostí.

Zpřísnění pravidel pro nedůvěru vládě se zastával Viktor Paggio (LIDEM), podle kterého se institut nedůvěry vládě zneužívá. Dienstbier ale připomněl, že za dobu existence české ústavy Sněmovna vyslovila Sněmovna nedůvěru kabinetu jen jednou. "Předloha reaguje na problém, který neexistuje," dodal.

Dílčí změny jsou špatné, větší nemají šanci

Ve Sněmovně leží celá řada návrhů na ústavní změnu. "Nám se tato procedura salámového doplňování ústavy velmi nelíbí," poznamenala Wagnerová. Benda se shodl s Dienstbierem na tom, že případný celkový návrh změn ústavy nemá šanci na schválení.

"Ústavu při dvoukomorovém parlamentu a při nutných většinách nelze měnit jinak než dílčími úpravami," soudí Benda. Dienstbier poznamenal, že pokud by byla předložena komplexní změna, každému by něco vadilo a nebylo by schváleno nic.