Hlavní obsah

Klausovo odcházení nemělo u veřejnosti úspěch, Havel si vedl lépe

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Václav Klaus v závěru svého působení v roli prezidenta neznal problémy lidí, negativně ovlivňoval domácí politiku a nebyl autoritou. Tvrdí to respondenti oslovení v rámci průzkumu CVVM. Z šetření také vyplynulo, že většina Čechů oceňovala jeho reprezentaci země v zahraničí, výkon ústavních funkcí a péči o vážnost a důstojnost svěřeného úřadu. Klaus při odchodu z Hradu dopadl hůře i ve srovnání s Václavem Havlem.

Foto: Petr Horník, Právo

Václav Klaus

Článek

CVVM zjišťovalo názory obyvatel ČR na činnost Klause jako prezidenta od roku 2004, rok po jeho nástupu do funkce hlavy státu. Tehdy 89 procent lidí uvedlo, že se Klaus dobře stará o udržení vážnosti a důstojnosti prezidentského úřadu, podle 86 procent Čechů také dobře reprezentoval ČR v cizině a dle 84 procent lidí dobře plnil ústavní funkce.

Nadpoloviční podíl kladných hodnocení dostal před devíti lety i za působení v roli autority pro občany, a to u 72 procent lidí, a od 55 procent dotázaných také za ovlivňování vnitropolitického života. Pouze jeho znalosti problémů občanů a kontakt s nimi považovala za dobré méně než polovina lidí, konkrétně 44 procent.

Hodnocení Václava Klause (v procentech; hodnotí pozitivně / hodnotí negativně)
20042013
udržování vážnosti úřadu89/764/34
plnění ústavních funkcí84/860/35
reprezentace ČR v zahraničí86/1054/44
působení v roli autority u občanů72/1940/55
ovlivňování vnitropolitického života55/3139/44
kontakt s občany, znalost jejich problémů44/3921/73
zdroj: CVVM

Letos v březnu, kdy post prezidenta Klaus po deseti letech opouštěl, byl ovšem podíl pozitivních hodnocení výrazně nižší. Nadpoloviční podíl kladných ohlasů obdržel jen ve třech ze šesti činností. V otázce udržování vážnosti úřadu ho pozitivně ohodnotilo 64 procent lidí, za plnění ústavních funkcí 60 procent a za reprezentaci ČR v zahraničí 54 procent. Za silnou autoritu u občanů ho označilo už jen 40 procent dotázaných, dobře ovlivňoval vnitropolitický život podle 39 procent lidí a jeho kontakt s občany a znalost jejich problémů ocenilo pouze 21 procent Čechů.

Havel si stál při odchodu z Hradu lépe

Klaus si při odchodu z funkce hlavy státu vysloužil ve všech hodnocených činnostech o něco horší hodnocení než jeho předchůdce Havel. Rozdíly ve většině činností ovšem činily jen jeden až pět procentních bodů. Pouze v oblasti reprezentace republiky v zahraničí Havel Klause výrazně překonal, když obdržel 82 procent kladných hodnocení, o zhruba polovinu větší podíl než Klaus.

Hodnocení Václava Havla (v procentech; pozitivní hodnocení na konci mandátu)
udržování vážnosti úřadu67
plnění ústavních funkcí64
reprezentace ČR v zahraničí82
působení v roli autority u občanů45
ovlivňování vnitropolitického života40
kontakt s občany, znalost jejich problémů23
zdroj: CVVM

Druhé místo za Havlem zbylo na Klause i ve dvou výročních průzkumech o přínosu politiků pro ČR, provedených v minulosti agenturou STEM. Klaus nedokázal svého předchůdce v úřadu překonat v průzkumu veřejného mínění v roce 1999, krátce po uzavření kontroverzní opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, ale ani o deset let později.

Letos zřejmě zasáhla do hodnocení Klausova působení kritizovaná lednová prezidentská amnestie. V prosinci 2012 mu ještě podle průzkumu CVVM věřilo 53 procent Čechů, kdežto v lednu, již po vyhlášení amnestie, jen 26 procent.

Reklama

Výběr článků

Načítám