Článek
„Čísla, která voláme, jsou náhodně vytvářena počítačem. Nevíme dopředu, komu se dovoláme,“ tvrdil v pondělí reportérovi Práva operátor jedné velké agentury veřejného mínění.
Ta nyní pro svého klienta, kterým je podle slov operátora veřejná instituce, takto volá stovkám lidí a všetečně se například ptá, zda jste si v posledním roce pronajali nějaký dopravní prostředek.
Jak upřesnil operátor, má se na mysli „třeba jachta nebo nákladní auto“. A dále už nic nevysvětloval.
Volejte mi své nabídky
V tomto případě jste se tedy stali jen šťastným „dovolaným“. Obvykle to ale bývá tak, že jste někomu podepsali bleším písmem napsanou klauzuli, že souhlasíte s marketingovým využitím vašich dat včetně jejich prodeje třetím subjektům.
Časté jsou telefonáty „vaší“ banky, že mají nový a ještě novější úvěr, půjčku nebo spoření. Odmítnete je jednou, ale brzy to zkoušejí zase. A telefon jste jim dali při sjednání konta. Nezbývá, než nabídku vážně vyslechnout, přetrpět to nebo ukončit hovor se slovy, že nemáte čas.
Otázky a stížnosti na Úřad pro ochranu osobních údajů
„Dnes mi volali dvakrát. Poprvé jsem to vzal, prý nějaký průzkum na 10 minut. Tak jsem je odpálil, a večer volali znovu. Asi to číslo poskytl operátor. Pokud to nepřestane, budu si na ně stěžovat,“ píše jeden z uživatelů stránek zaměřených na identifikaci čísla volajících.
Stěžovat si může na Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten se nevyžádanému volání a poskytování čísel pro reklamní účely zabývá.
Vztahuje se například zákon obecně i na běžnou činnost obchodních zástupců, v jejichž pracovní náplni je různými způsoby (tedy i telefonicky a e-mailem) oslovovat potenciální zájemce v nemasovém měřítku?
„Ano vztahuje, protože masovost není kritériem zákona. Zákon nepodmiňuje platnost ustanovení o šíření obchodních sdělení určitým množstvím odeslané elektronické pošty na jednu adresu. Platí tedy, že porušením zákona je i odeslání jediného nevyžádaného obchodního sdělení,“ odpověděl úřad.