Podle právníka z vysoké školy Cevro Institut Jakuba Kříže, který v minulosti pracoval na ministerstvu kultury a restituční zákon spoluvytvářel, je zákonité, že tak veliký přesun majetku budou provázet spory.

Důvodem třenic mezi státními institucemi a církvemi budou podle něj nejasné formulace v zákoně. Abstraktní pojmy jako „funkční souvislost, administrativní účel či obydlí duchovních“, které mají definovat bývalý účel majetku, který by měl být vydán, podle Kříže povedou k rozporům ve výkladu. „Povinné osoby (pozemkový úřad či Lesy ČR) budou na to mít restriktivní výklad, naopak oprávněné osoby (církve) extenzivní výklad,“ uvedl Kříž.

V překladu to znamená, že církve budou chtít do kategorií majetku, který může být vydán, vtěstnat co nejvíce položek, státní instituce naopak budou hledat veškeré důvody, proč majetek nevydat.

Žádosti v březnu prudce narostly

Část sporů by se mohla přenést až k soudům. Kříž předpokládá, že u soudu skončí určitě případy, kdy pozemkový fond převedl pozemek blokovaný pro církve na soukromé osoby.

Ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Štovíček uvedl, že se jedná pouze o několik případů. Pokud se tyto spory dostanou až k soudu, má podle něj církev velkou šanci na úspěch, protože restituční zákon s těmito případy počítá a posiluje právní pozici církví.

Podle Šťovíčka se podávání žádostí na vracení majetku teprve rozbíhá. „Výzvy akcelerovaly až od měsíce března,“ řekl Šťovíček. Dodal, že celkově dostali od církví 114 výzev z toho pozemkový úřad 67 a Lesy ČR 47. Zatím církve žádají 6099 majetků. Výzvy podle Šťovíčka nejsou ale většinou úplné, a proto církve žádají doplnění.

Také církevní představitelé připouštějí, že podání žádostí není vůbec jednoduché. "Spolupráce s katastrem a pozemkovým úřadem je dobrá, ale trvá dlouho, než se žádosti vyčistí. Nestačí, že jedna babička povídala, že to vždy patřilo církvi,“ uvedl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.