Nejasná definice majetku povede ke sporům o restituce, soudí právník

Podle právníka z vysoké školy Cevro Institut Jakuba Kříže, který v minulosti pracoval na ministerstvu kultury a restituční zákon spoluvytvářel, je zákonité, že tak veliký přesun majetku budou provázet spory.

Důvodem třenic mezi státními institucemi a církvemi budou podle něj nejasné formulace v zákoně. Abstraktní pojmy jako „funkční souvislost, administrativní účel či obydlí duchovních“, které mají definovat bývalý účel majetku, který by měl být vydán, podle Kříže povedou k rozporům ve výkladu. „Povinné osoby (pozemkový úřad či Lesy ČR) budou na to mít restriktivní výklad, naopak oprávněné osoby (církve) extenzivní výklad,“ uvedl Kříž.

V překladu to znamená, že církve budou chtít do kategorií majetku, který může být vydán, vtěstnat co nejvíce položek, státní instituce naopak budou hledat veškeré důvody, proč majetek nevydat.

Část sporů by se mohla přenést až k soudům. Kříž předpokládá, že u soudu skončí určitě případy, kdy pozemkový fond převedl pozemek blokovaný pro církve na soukromé osoby.

Ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Štovíček uvedl, že se jedná pouze o několik případů. Pokud se tyto spory dostanou až k soudu, má podle něj církev velkou šanci na úspěch, protože restituční zákon s těmito případy počítá a posiluje právní pozici církví.

Podle Šťovíčka se podávání žádostí na vracení majetku teprve rozbíhá. „Výzvy akcelerovaly až od měsíce března,“ řekl Šťovíček. Dodal, že celkově dostali od církví 114 výzev z toho pozemkový úřad 67 a Lesy ČR 47. Zatím církve žádají 6099 majetků. Výzvy podle Šťovíčka nejsou ale většinou úplné, a proto církve žádají doplnění.

Také církevní představitelé připouštějí, že podání žádostí není vůbec jednoduché. "Spolupráce s katastrem a pozemkovým úřadem je dobrá, ale trvá dlouho, než se žádosti vyčistí. Nestačí, že jedna babička povídala, že to vždy patřilo církvi,“ uvedl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.