Nadváhou či obezitou trpí nyní podle ministerstva zdravotnictví asi pětina chlapců a desetina dívek. Experti také odkazují na zahraniční studie, podle nichž cukry mají vliv i na prospěch a chování.

O zavedené praxi referují rodiče, někdy školy svou nabídku zveřejňují třeba na webu. Někteří ředitelé ale popsali, že o automaty si řekli i sami rodiče. Pak museli s dodavatelem jednat o jejich obsahu. V některých prodávají mléčné výrobky, jinde ale nezdravé pochutiny.

„Je pravda, že při dnešním hektickém způsobu života řada rodičů ani nestíhá dětem dávat svačiny. Zjistili jsme, že si potom kupují v nedalekém obchodě brambůrky apod. Z referenda pak vyplynulo, že rodiče o tento typ automatů mají zájem, protože jim to trošku supluje jejich povinnosti,“ řekla Právu Olga Šťastná, ředitelka ZŠ Sídliště ve Vlašimi.

Čokoládové tyčinky a salámové bagety neprošly  

Nyní má jeden automat s nápoji a müsli tyčinkami a druhý s bagetami. Šťastná si ale podle svých slov musela nabídku automatů vybojovat s dodavatelem, který prý chtěl prodávat čokoládové tyčinky a salámové bagety, zatímco škola preferovala méně kalorickou stravu.

Automaty jsou rozšířeny i po jiných školách, někde zase mají bufety. Některé školy přísně kontrolují, jestli se v nich prodávají zdravé potraviny, jinde si ale děti mohou opět zakoupit i tu nejnevhodnější pochutinu. A děti lákají víc než školní kuchyně.

V základních školách by vůbec neměl být doplňkový prodej potravin.Odbornice na výživu Margit Slimáková

Nakupovat si doplňkovou stravu lze i u výdejního okýnka jídelny. Na školách už klasické stravenky vytlačily čipové karty, které mohou rodiče dobíjet, a na internetu si pak mohou zkontrolovat, co si děti kupují.

Když se pak matka pražského 11letého školáka podívá na seznam zakoupené stravy, zjistí, že obědy si chlapec v březnu koupil dva a u okénka si kupoval převážně oplatky a nápoje. „Obědy v jídelně mu nechutnají, takže pak mi doma jí a jí až do devíti večer, protože to musí nahnat,“ popsala Právu svou zkušenost.

Matek, které mají zájem o dodržování zdravé výživy, je zřejmě menšina. Jak popsala Právu jedna z nich, zaskočilo ji, když ji osmiletá dcera požádala o přibalení nějaké sladkosti ke svačině, jako to mají ostatní děti každý den.

Vliv i na agresivitu

Z podobných návyků jsou experti v šoku. „Má to zcela jistě vliv na obezitu, ale i na akademické výsledky a chování dětí. Jsou školy, které zavedly přísný zákaz sladkostí a nahradily je zeleninou a ovocem. Zlepšují se tak výsledky v písemkách a odpadla spousta problémů s chováním,“ řekla Právu odbornice na výživu Margit Slimáková.

Odkazuje při tom na několik studií, například Journal of American Public Health Association publikoval své zjištění, že žáci zapojení do programu prevence obezity měli náhle významně lepší výsledky v matematických písemkách.

Souvislost mezi kvalitou stravy a akademickými výsledky doložila pak další studie publikovaná v Journal of School Health. Zdravé školní stravování v rámci výzkumu Royal Economic Society ve Velké Británii vylepšilo žákům prospěch v angličtině a přírodovědě. Navíc se snížil počet vynechaných hodin o 15 procent.

Britové také dokládají, že špatná výživa se významným způsobem podílí nejen na špatných školních výsledcích, ale i na zvyšující se kriminalitě, agresivitě a případech deprese. Doplňováním multivitamínů se u dětí zvýšilo IQ.

Třetina dětí má velmi značnou kazivost zubů.Stomatolog Jiří Pekárek

Dětem se po pozření jednoduchých cukrů obsažených ve všech sladkostech a sladkých nápojích podle Slimákové prudce zvedne hladina cukru v krvi, což se projeví hyperaktivitou, kdy se dítě nemůže soustředit. Pak následuje fáze únavy s totožnými dopady.

„V útlumu zase mají chuť a řeší to tak, že vám buď usnou na lavici, nebo si dají další sladkost. A takhle se dopují roky, až si vybudují zcela jistě diabetes 2. typu,“ řekla Slimáková. Obzvláště zákeřné jsou údajně chipsy, které kombinují cukry se solí a tuky. Taková kombinace budí chuť k jídlu a vlastně činí děti závislými.

Nejvíc kazů na Moravě

Slimáková ale odrazuje od jakéhokoli polotovaru včetně müsli tyčinek. Průmyslově upravené potraviny obsahují různá aditiva, která sice prošla jednotlivě testy, ale neví se, jak působí dohromady v jedné potravině.

Některé studie už prokázaly, že aditiva mohou mít souvislosti se změnami chování, ale jaký koktejl chemikálií lidé jedí, nelze přesně sledovat. Navíc každé dítě je jinak odolné. „V základních školách by vůbec neměl být doplňkový prodej potravin,“ myslí si Slimáková. Podle ní by se školy i rodiče měli soustředit na výběr kvalitní a čerstvé stravy. Zdravá strava prý vůbec není složitější.

Že je zde velká část rodičů, kteří děti před sladkostmi nehlídají, potvrzuje i uznávaný stomatolog Jiří Pekárek. „Trend poslední doby se dá stručně shrnout tak, že jedna třetina dětí nemá kazy vůbec, u druhé třetiny se objevují v malém počtu a třetina zbývajících dětí má naopak velmi značnou kazivost zubů,“ sdělil Právu Pekárek.

Podle něj se na tom výrazně podílí výživa, tedy „rychlá občerstvení s vysokým podílem cukrů, sladké nápoje, sladké čaje podávané malým dětem na noc, sladkosti, které jsou v automatech ve školách a podobně“. Nejvíce se zuby kazí dětem v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

Mnoho škol si ale zdravou výživu hlídá, má pouze mléčný automat.