Proč právě české čmeláky? „Protože naši zemědělci už zhruba dvacet let nakupují čmeláky jiných druhů od zahraničních firem. V cizině se chovají v uzavřených bezparazitních chovech, a pokud se zkříží s našimi divokými čmeláky, mohou jim škodit,“ vysvětluje entomoložka Alena Bučánková, pro kterou jsou čmeláci pracovní náplní, předmětem doktorského studia a úžasným koníčkem.

„Jakékoliv umělé zavlékání nepůvodních živočichů není z hlediska zachování biodiverzity žádoucí a může přispět k poklesu konkurenceschopnosti domácích druhů čmeláků, případně i k vymizení jejich genotypu dlouhodobě přizpůsobeného našim podmínkám,“ píší na webových stránkách výzkumného ústavu.

V Troubsku už tucet let laboratorně chovají čmeláka zemního. Dodejme, že zemědělci neměli do loňského roku možnost nakoupit české čmeláky. Obecně je čmelák chráněn zákonem.

Na třicet druhů

„Udržujeme kontakt s přírodou. Na jaře odchytneme několik čmeláků venku a zařadíme pro oživení krve do laboratorního chovu. Naši čmeláci se tak neliší od volně žijících, mají jen posunutý režim. Zatímco v zimě by venku spali, u nás někteří hnízdí a rozvíjejí se; naopak spí v létě. Můžeme je tedy v zimě používat k vědeckým výzkumům,“ informovala Bučánková.

Zkoumají také chovy různých druhů, jen u nás jich žije na 30. Cílem výzkumníků je například v laboratoři „domestikovat“ čmeláka s tak dlouhým sosáčkem, aby mohl opylovat některé rostliny s delší okvětní trubkou.

Využití čmeláků je nesmírně široké, hojně se využívají třeba ve sklenících, zatímco včela potřebuje volný prostor. Bučánková připomíná, že všechna prodávaná rajčata dozrála přičiněním čmeláků.

Zahrádkáři i zemědělci vědí, že čmelák sbírá spíše na jednom místě, zatímco včela najde vzdálený lán řepky, informuje ostatní družky a všechny odletí tam, i když včelař by chtěl, aby opylovaly květy v místě úlu.

Čmelák objevenou řepku v úlu neohlásí, drží se v okolí, takže ho zahrádkář cíleně umístí na zahradě. „Čmeláčí dělnice navštíví i 2000 květů za den, když vysbírá, letí i půl druhého kilometru za dalšími květy,“ doplňuje mladá výzkumnice.

Spolupracuje s kolegou Vladimírem Ptáčkem, jenž s výzkumem včel a čmeláků začal v Troubsku již v 80. letech.

Oba vzkazují zahrádkářům, aby nespěchali. Koupit a na zahradě umístit hnízdo s královnou a s prvními dělnicemi mohou až měsíc po výkvětu jívy. „Toto počáteční stadium hnízda již postačí na opylení malé zahrádky,“ říká Bučánková.