Válka, která se dnes odehrává mezi dvěma civilizacemi, mezi dvěma kulturami, žádná pravidla nemá. Zatímco ale v euroatlantickém světě dožívá obvykle zvyk šetřit při boji ženy, děti - a taky zdravotníky a novináře - teroristé z jiné kulturní sféry to vidí jinak. Položit bombu v restauraci plné civilistů je svatý čin, stejně jako zavraždit zdravotníky, stejně jako unést novináře, kteří si do míst konfliktů přijeli pro zpravodajství.

Únos dvou českých novinářů Michala Kubala a Petra Klímy vzbudí jistě rozdílné emoce. Na jedné straně touhu do ničeho se ve válce proti terorismu nemíchat, když může jít o život. Na druhé straně chuť volat po použití veškeré hrubé síly, kterou dnes Západ vládne, hlava nehlava proti všem, kteří do naší civilizace nepatří. Ani jedno nevede k řešení. Životy dvou kolegů jsou ohroženy a nic než trpělivá diplomacie jim v této chvíli nepomůže.

Je však třeba vědět, že ten, kdo je v právu, kdo má pravdu, kdo usiluje o vítězství dobra nad zlem, nepotřebuje likvidovat novináře. Kdo to dělá, má přesně opačné cíle.

PRÁVO 13.dubna