V 13 výzvách adresovaných pozemkovému úřadu jsou pozemky v katastrálních územích Prahy, kraje Vysočina, Středočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého kraje, sdělila ve středu mluvčí úřadu Monika Machtová.

Státní pozemkový úřad prověřuje, zda výzvy splňují podmínky určené zákonem o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Podrobnosti o požadovaném majetku úřad nezveřejňuje, učiní tak až poté, co bude majetek vydán. To před několika dny kritizovala opoziční ČSSD, podle níž by proces vydávání majetku měl být "veřejně kontrolovatelný".

Církve a náboženské společnosti mohou o vydání majetku žádat celý letošní rok. Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 000 hektarů lesních pozemků. To je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří.

Vrátí se stovky budov i rybníků

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Na tuto část restitucí již vláda se zástupci církví uzavřela smlouvu, přestože na to podle původního ujednání měla čas až do konce září. Ze 17 společností se finanční náhrady vzdala Bratrská jednota baptistů.

Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahuje také na asi 120 bytových domů, tři kláštery a stejný počet zámků a několik set rybníků.

Komplikace pro Národní galerii

Protože se restituce mohou vztahovat i na movité a nemovité kulturní památky, připravují se na ně i některé státní kulturní instituce. Národní galerie v úterý oznámila, že oproti předchozímu plánu nebude do vyřešení restitucí nikterak nakládat se svou sbírkou středověkého umění, ani s objektem, kde je její stálá expozice.

NG ji chtěla z Anežského kláštera přemístit na Hrad; zatím ji však nechá v současném místě. Ve sbírce je například stěžejní dílo Mistra vyšebrodského oltáře, vyšebrodští cisterciáci již dříve uvedli, že by o deskové malby ze 14. století chtěli požádat. Uvažují ale, že by dílo nechali NG jako zápůjčku - chtějí, aby stát uznal, že patří jim.