Hlavní obsah

Žalobu na Klause bude řešit jako soudce zpravodaj Jan Musil

Právo, Petr Kozelka
Brno

Soudcem zpravodajem v historicky první žalobě na prezidenta Václava Klause bude Jan Musil. Ve středu dopoledne mu byl případ přidělen podle algoritmu přidělování plenárních věcí na Ústavním soudu (ÚS) podle platného rozvrhu práce. Právu to potvrdil generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Plénum Ústavního soudu

Článek

Musil nyní přichystá podklady pro své kolegy. Žaloba má na ÚS nejvyšší prioritu. Text žaloby bude ve středu doručen i prezidentu Klausovi.

„Směřuje se k ústnímu jednání, ale ÚS může také projednávání zarazit, pokud by naznal, že žaloba ztrácí opodstatnění koncem funkčního období prezidenta. Soud ji také může odmítnout pro formální nedostatky,“ vysvětlil šéf protokolu ÚS Vlastimil Göttinger.

Pokud bude podle soudců žaloba splňovat všechny náležitosti, začne soudce zpravodaj pracovat na zpravodajské zprávě, nad kterou budou rokovat všichni soudci v plénu. Před veřejným zasedáním musí být 10 dní předem zpraven prezident.

Mohl by přijít o požitky z mandátu

Samotné jednání se pak řídí podle zákona. „Účastníky jsou prezident a Senát, obě strany mohou navrhovat svědky a důkazy, stejně tak může sám soud svědky předvolávat,“ popsal Göttinger. Poté by se soudci sešli na uzavřené poradě a rozhodli, zda žalobě vyhoví a prohlásí, že se prezident dopustil velezrady, nebo ho žaloby zprostí.

Pokud žalobě vyhoví, ztratí prezident podle zákona svůj úřad i způsobilost jej znovu nabýt. Klaus, který už v době eventuálního projednávání nebude ve funkci, by teoreticky mohl přijít o požitky, jež mu náleží po skončení mandátu.

Vytýkají mu nejen amnestii

Senátoři ve své žalobě definovali pět okruhů výtek vůči Klausovi. Vytýkají mu amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus, navzdory pravomocnému verdiktu, nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.

Poslední výtka míří přímo na chování Klause k ÚS, neboť prezident po dvou neúspěšných kandidátech na uvolněná místa ústavních soudců Senátu už žádné další kandidáty nenavrhnul.

Klausova nečinnost je podle ústavní žaloby výrazem despektu jak vůči Senátu, tak Ústavnímu soudu a směřuje k oslabení jedené z nejvýznamnějších pojistek demokratického zřízení.

Soudců je nyní 12, pokud by i dalšímu skončilo funkční období bez náhrady, klesl by počet soudců pod hranici, kdy mohou například přezkoumávat zákony. Soud v plném obsazení má mít 15 členů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám