Naopak Senát některé Klausovy kandidáty odmítá. Ve čtvrtek senátoři zamítli experta na pracovní právo a sociální zabezpečení Milana Galvase. Již dříve mu vytýkali příliš vyhraněné profesní zaměření i jeho postoj ke komunistické minulosti.

Senát chce po prezidentovi Václavu Klausovi, aby urychleně předložil horní komoře další návrhy na ústavní soudce. Žádost prosadili rozdílem tří hlasů a přes odpor hlavně ODS až na výjimky senátoři vládních stran a nestraníci. Mnozí z nich v poměrně ostré debatě obvinili Klause z toho, že může za ochromení práce Ústavního soudu, pozastavovali se i nad výběrem adeptů na ústavní soudce. Podle senátorů prezident způsobil ústavní krizi, senátor Zdeněk Bárta jeho nečinnost označil dokonce za velezradu.

V patnáctičlenném týmu ústavních soudců jsou nyní čtyři místa neobsazena, a Ústavní soud tak nemůže rozhodovat v plénu o složitějších případech. Navíc jednotlivé senáty Ústavního soudu jsou nekompletní, což ztěžuje jejich práci. Senátor Richard Falbr (ČSSD) to označil za ústavní krizi zaviněnou jen Klausem.

"Za vzniklou ústavní krizi - a jde skutečně o ústavní krizi, protože jeden ze základních pilířů ústavy je ochromen - může výhradně prezident republiky. A schvalovat vinu na Senát mohou jenom lidé, kteří našemu ústavnímu systému nerozumí," prohlásil Falbr. Podle něj Senát odmítl jen některé Klausovy kandidáty pro jejich nekvalitnost. Nekvalitním adeptem byl podle Falbra i expert na pracovní právo Milan Galvas, kterého dnes Senát odmítl jako pátého z 12 kandidátů současného prezidenta.

Hrad: může za to Senát

Podle šéfa prezidentské kanceláře Jiřího Weigla však za vzniklou situaci může Senát. "Senát byl a priori rozhodnut o tom, že nominovaného kandidáta zamítne. Nezajímalo jej, jaké má názory, nezajímalo jej, jaký je odborník, v jaké oblasti, jeho kvalifikace, kompetence," podotkl kancléř Weigl s tím, že jde už o šestý případ. Podle něj to svědčí o tom, že nominace prezidentových kandidátů na ústavní soudce nejsou seriózně projednávány.

Debata senátorů o žádosti prezidentovi byla podle něj "velmi smutnou ilustrací aprioristických negativistických postojů některých senátorů vůči prezidentu republiky". Tato dikce a styl diskuse podle kancléře také vypovídají o atmosféře, v níž se projednávání nominací na ústavní soudce koná.

Reakci Hradu i Klause na loňská odmítnutí kandidátů označil Falbr za trapnou. "Pan prezident začal trucovat, další návrhy nepřicházely," poznamenal. Podle Falbra to odpovídalo Klausovu postoji k právu v dřívějších dobách. Klaus podle něj hovořil o Listině základních práv a svobod "jako o plevelu v ústavě" a o funkci ombudsmana jako o "trafice".

Proti usnesení Senátu se postavili občanští demokraté, podle nichž tím Senát překračuje své pravomoci. Předseda senátorů ODS Jiří Liška neúspěšně navrhoval, aby se horní komora usnesením vůbec nezabývala. "Kompetencí Senátu není radit prezidentovi, jakým způsobem má vybírat ústavní soudce," prohlásil Liška. Podle něj si je prezident vědom vážnosti situace. "Problém je v tom, že nároky pana prezidenta na ústavní soudce jsou vysoké. I to je důvod, proč se obtížně hledají," uvedl Liška.