Kabinet Petra Nečase (ODS) počátkem února debatoval o tom, zda účinnost zákoníku neodložit na později. Nedávno to pak zmiňoval například ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ministři však nakonec o odložení účinnosti kodexu na středeční schůzi údajně vůbec nehlasovali.

Největší množství změn přináší samotný doprovodný zákon k civilnímu kodexu. V reakci na věcné novinky obsažené v novém zákoníku mění celkem 71 právních předpisů. Zahrnuje změny technického rázu, například v oblasti podnikání, ochrany spotřebitele, sociálních věcí či školských předpisů.

S novým občanským zákoníkem je potřeba sladit také občanský soudní řád. Ministerstvo spravedlnosti se po vzoru Německa nebo Rakouska rozhodlo nově rozdělit úpravu občanskoprávních soudních řízení do dvou samostatných zákonů. Občanský soudní řád bude napříště upravovat pouze takzvaná sporná řízení - tedy ta, která mají dvě strany: žalobce a žalovaného. Podle nového zákona o zvláštních řízeních soudních se pak bude postupovat například v opatrovnických věcech, v řízení o pozůstalosti, ve věcech ochrany proti domácímu násilí či ve věcech péče soudu o nezletilé.

Proti odložení účinnosti nového občanského zákoníku se ve středu vyslovil i budoucí prezident Miloš Zeman. „Po debatě s právníky mi bylo vysvětleno, že hlavním důvodem odložení občanského zákoníku je to, že soudci, případně advokáti, se nechtějí učit nový občanský zákoník. A jediný způsob, jak je k tomu přimět, je, aby občanský zákoník byl přijat,“ uvedl ve středu Zeman.