„Nevypověditelnost je promyšlený způsob, jak zavázat všechny ostatní zákonodárce a ústavodárce,“ řekl Pavlíček v pondělí Právu.

„Domnívám se ale, že to jde proti obecným principům českého právního řádu. Pokud byla smlouva uzavřena v rozporu s obecným principem dobrých mravů, mohlo by to vylučovat platnost tohoto občansko-právního vztahu,“ podotkl.

Podle Pavlíčka není možné, aby se strany – tedy stát a církve – vymanily z obecných právních principů, jako jsou právě dobré mravy.

„Obecné principy jsou totiž nadřazeny jakémukoli jednotlivému zákonu,“ dodal.

Rychetský: Ve hře je i zákaz plnění smluv

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský v pondělí nevyloučil, že by soud mohl zakázat plnění smluv podepsaných s církvemi.

„Platí ustanovení, že pokud ÚS zruší nějaký právní předpis, tak právní účinky, které podle toho předpisu nastaly před zrušením, jsou nedotčeny, ale práva z takového zrušeného předpisu již nelze vykonávat. Ale to je akademická spekulace,“ řekl Rychetský v ČT. [celá zpráva]

V zákoně o majetkovém vyrovnání státu s církvemi i v samotných smlouvách, které má Právo k dispozici, se píše, že se na smlouvu o vypořádání podle tohoto zákona nevztahují některá ustanovení občanského zákoníku.

Konkrétně jde o ustanovení „o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele (…), ustanovení o zániku závazku bez uspokojení věřitele, zejména ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o výpovědi a ustanovení o nemožnosti plnění“.

ČSSD minulý týden požádala ÚS o předběžné opatření, aby znemožnila Nečasovi smlouvy podepsat.

ÚS může rušit zákony, nikoli smlouvy vydané na jeho základě. A i když zruší zákon, tak rozhodnutí vydaná na jeho základě nezruší.Ústavní právník Radovan Suchánek

Ústavní právník a poradce poslaneckého klubu ČSSD Radovan Suchánek uvedl, že žádost obsahuje i návrh, aby vyplácení náhrad ÚS zarazil do okamžiku rozhodnutí o ústavnosti zákona o církevních restitucích.

„ÚS může rušit zákony, nikoli smlouvy vydané na jeho základě. A i když zruší zákon, tak rozhodnutí vydaná na jeho základě nezruší. Navíc tím, že je částka zakotvena ve smlouvě, tak se státu bude ustupovat velmi těžko. Obě strany se ale teoreticky mohou dohodnout na změně smlouvy do budoucna,“ dodal.

Generální sekretář ÚS Tomáš Langášek v pondělí řekl Právu, že si soud od vlády vyžádal potvrzení podpisu a také kopii jedné ze smluv. „Na základě toho se soudci budou bavit dál, zda má předběžné opatření smysl,“ podotkl.

Langášek nechtěl rozhodnutí soudu předjímat, podle něj by ale vláda měla tušit, co by dělala minutu poté, kdyby ÚS zrušil zákonný podklad pro smlouvu. „Byl by to poměrně složitý problém,“ připustil.

Podle Rychetského soud minulý čtvrtek nejednal proto, že se narychlo jeho členové nemohli sejít: „Jedna soudkyně byla na dovolené, já byl na plánovaném zákroku na kardiologii v IKEM. A také do podpisu smluv by se nepodařilo svézt deset soudců na jedno místo.“

Nyní má ÚS 12 členů a usnášeníschopný je při deseti soudcích. Ke zrušení zákona je třeba alespoň devíti hlasů.