Článek
Podle poslanců je to v rozporu s ústavní zásadou rovných práv a povinností. Ústavní soud se však k tomuto názoru nepřiklonil. "Navrhovatelé se mýlí, když tvrdí, že zkoumání majetkových poměrů není jinde v právním řádu," vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Majetkové poměry podle něj obdobně zkoumá i trestní zákon, zákon o rodině a zákon o komisi pro cenné papíry.
Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý pro ČTK reagoval slovy, že s názorem Ústavního soudu nesouhlasí. Poukázal na to, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zákon podporoval v době, kdy byl členem sociálnědemokratické vlády. Považuje to "za zajímavou karikaturu toho problému".
Rychetský uvedl, že subjekt dotčený pokutou bude sám dobrovolně nabízet údaje o svých špatných majetkových poměrech, aby mu byla vyměřena co nejnižší pokuta. Takže nejde ani o zásah do práv na soukromí, řekl. Odlišná stanoviska si vyhradili pouze soudci Vojen Güttler a Dagmar Lastovecká. Podle Rychetského totiž chtěli do zákona o krajích přidat i zkoumání osobních poměrů.
Rovnost formální i praktická
Kritici ustanovení v zákoně poukazují i na to, že by úředníci mohli výši pokut určovat podle toho, jak je jim viník sympatický. "Od vzniku všech právních řádů je celé právo postaveno na cestě od formální rovnosti k rovnosti praktické. Odnepaměti je při ukládání majetkových trestů třeba přihlížet k tomu, jaký efekt trest má, aby splnil svůj účel," řekl Rychetský.
Upozornil na to, že úplně jiný dopad má stejně vysoká pokuta na bohaté a sociálně slabé. "Stejně vysoká pokuta může u majetného působit jako směšná a pro nemajetného být likvidační," míní Rychetský. Za diferenciaci pokut podle majetku se postavilo ve vyjádření pro soud i ministerstvo vnitra.