Hlavní obsah

Starostka Frenštátu: Z tragédie se město hned tak nevzpamatuje

Právo, Aleš Honus, Jiří Tomaškovič

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová (Naše Beskydy) má za sebou nejnáročnější týden ve své funkci. V rozhovoru pro Novinky.cz a deník Právo hovoří o prvních chvílích po noční explozi v domě, u kterého byla během deseti minut, ale také o dobročinné sbírce, kterou radnice vyhlásila, a o současné ponuré atmosféře v jedenáctitisícovém městě.

Foto: Jiří Tomaškovič, Právo

Starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová tvrdí, že město se bude z následků tragédie vzpamatovávat velmi dlouho.

Článek

Od tragického výbuchu, který byl obrovskou ránou osudu pro vaše město, uplynulo už několik dnů. Kdy vás v neděli ráno zpráva o té katastrofě zastihla?

Bylo to v neděli ráno ve čtyři hodiny a pět minut, kdy se ozval můj nouzový mobil. Napoprvé mne nemohli vzbudit, protože jsem ve dvě hodiny přišla z plesu. Potom, hned v tom rozrušení, tak jak jsem byla v pyžamu, jsem na sebe navlékla oblečení a vyrazila jsem ven.

Na místě jsem byla asi za deset minut. Utíkala jsem tam s obavami toho, co uvidím, nevěděla jsem přesně, který je to dům, věděla jsem jen název ulice. Když jsem došla na místo, připadala jsem si najednou jako v nějakém hollywoodském katastrofickém filmu. Celá ulice 6. května byla osvětlena od blikajících majáků, stála tam jedna sanitka za druhou, jedno hasičské auto za druhým.

Ještě teď mám před očima ten hořící dům a záchranáře, jak vyvádějí z domu člověka. Panika, bolest, slzy, neštěstí... Bylo to opravdu děsivé, z domu postupně šlehaly plameny a zaslechla jsem také jeden z výbuchů. V první chvíli jsme se samozřejmě snažila hlavně zorientovat a kontaktovat velitele zásahu.

Kromě toho, že jste starostka, jste především člověk a žena. Bylo těžké v tu chvíli zachovat chladnou hlavu a jednat racionálně?

Když to dnes zpětně hodnotím, říkám si, že jsem v tu chvíli fungovala jako nějaký stroj. Prvořadé bylo zjistit, co je s lidmi, kteří žijí nejenom v krajním zničeném domě, ale i v dalších dvou vchodech. Už o půl páté jsme měli radnici otevřenou, byli tam zaměstnanci i ředitelka střední školy, která hned v internátu zajistila vaření čaje, zajišťovala možnost ubytování a dovezla nám přikrývky pro evakuované, kteří byli v šoku. Bylo nutno postarat se nejenom o evakuované, ale také zajistit zázemí pro bezpečnostní složky.

Foto: Aleš Honus, Právo

Odstraňování následků nedělního výbuchu plynu v domě ve Frenštátě pod Radhoštěm

Přemýšlela jste v tu chvíli, proč k výbuchu došlo?

V první chvíli nikdo nic nevěděl... Já už jsem jeden takový poplach zažila, kdy pro mne v brzkých hodinách přijeli hasiči, naštěstí to tehdy zdaleka nemělo takové následky... Já jsem věděla jen to, že došlo k výbuchu, že tam je neštěstí, ale nic víc.

Kdy jste se poprvé dozvěděla, že výbuch pravděpodobně způsobil úmyslně majitel bytu v přízemí Antonín Blažek a že jde o jakousi pomstu sousedům, se kterými vedl spory?

Už v průběhu neděle, jak mne zastavovali lidi, se daly takové náznaky zaslechnout. Ale víte, tady člověk je zvyklý na to, že lidé mají na každou věc spoustu názorů.

Antonín Blažek podával spoustu podnětů na radnici, stěžoval si na své sousedy. Jak na vás ten člověk působil?

Osobně jsem s ním nikdy nejednala, ale párkrát byl na zastupitelstvu. Bylo na něm vidět, že je to člověk, který se orientuje v různých paragrafech. Když podával různá oznámení, vždycky se opíral o konkrétní zákony. Dával o sobě všem vědět, že je mu ubližováno, nakonec ale byla všechna jeho oznámení buď vyhodnocena jako neoprávněná, nebo vůbec nereagoval na naše výzvy.

BEZ KOMENTÁŘE: Záchranné práce ve FrenštátěVideo: www.hzsmsk.cz

Myslíte, že se město s tou tragédií v dohledné době vyrovná?

Já si myslím, že tato událost město určitě poznamená natrvalo. Říká se sice, že čas je milostivý, ale myslím si, že to neštěstí v lidech zůstane velmi dlouho. Zasáhlo to opravdu všechny, protože jsme malé město a každý byl s těmi lidmi v nějakém vztahu, ať už v příbuzenském, nebo to byli kamarádi, kolegové, zaměstnavatelé, školy, spolužáci...

Na speciálně zřízený účet přicházejí každým dnem doslova milióny korun. Už víte, podle jakého klíče budou peníze mezi ty lidi rozděleny?

Tohle zatím není úplně jasné a určitě to ještě bude schvalovat zastupitelstvo. Deklarovali jsme, že účet je určen výhradně na pomoc obyvatelům zničeného domu na pořízení nového bydlení. Určitě budeme mluvit se zástupci společenství vlastníků domu a musíme nastavit pravidla tak, aby byla transparentní a spravedlivá. Oni to v tuhle chvíli zatím neřeší, chtějí mít aspoň několik dní klid a být se svými rodinami, aby se s tou tragédií mohli vyrovnat.

Ale mají od nás veškeré informace a dnes budou i dostávat příspěvek 50 tisíc korun na osobu. Kromě toho od krajského úřadu obdrží každý částku 85 tisíc na osobu.

Už jste se těch lidí ptala, zda si pořídí nové byty anebo uvažují o stavbě nového domu na místě toho původního?

Tohle je nesmírně citlivá záležitost, ale mohu vám říct, že někteří z nich rezolutně prohlásili, že se na to místo už nikdy nevrátí. Ten pozemek je ale v majetku společenství vlastníků, které se bude muset rozhodnout, co dál. Zda půjdou znovu do společného domu, anebo si každý bude hledat nové bydlení individuálně.

Neuvažovalo město, že by se mohl obětem tohoto teroristického činu vypravit společný pohřeb?

Je to jedna z možných variant, ale nejcitlivější na tom je, že se bude muset jednat s rodinami a vyslechneme si jejich názor. Budeme respektovat přání rodiny a možnost společného pohřbu je jednou z variant, na které kolegové pracují.

Kromě toho město připravuje pietní shromáždění, které by se mohlo konat pravděpodobně někdy v závěru příštího týdne. Chtěli bychom to pojmout jako společné tiché setkání lidí, kteří budou mít potřebu sdílet pocit sounáležitost. Myslím, že by to mohlo lidem pomoci.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám