Běžný spotřebitel a konzument nemá šanci koňské od hovězího masa rozeznat. Zejména, když je maso v potravině, kde je spolu s dalšími složkami ochucené a okořeněné. Jediný způsob, jak lze pravost masa ověřit, je test založený na principu analýzy DNA. Tento způsob je však poměrně nákladný a cena analýzy mnohonásobně překročí cenu potraviny.

„Kdyby na kontrole masa někomu záleželo, jsou u nás laboratoře, které analýzu dělají. Jejich seznam najdete na stránkách Českého institutu pro akreditaci,“ uvedl ředitel pražského inspektorátu SZPI Petr Cuhra.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala vzorky například z karbanátků, lasagní a boloňských špaget. Následně byly vzorky odeslány na testování, aby byly stopy koňského masa vyloučeny, nebo potvrzeny. Tato metoda je poměrně složitá, je založená na analýze DNA, čili deoxyribonukleové kyseliny ve vzorku. Na základě přítomnosti kyseliny se dá jednoznačně prokázat, jestli bylo koňské maso použito. Analýzy jsou prováděny v externích laboratořích.

Koninu nelze jednoduše poznat a je levnější

„Výsledky, které obdržíme v prvním stadiu, jsou výsledky kvalitativní. Dozvíme se, zdali tam koňské maso bylo, ale nedozvíme se, v jakém množství. Metoda, která dokáže změřit množství koňského masa je složitější, nikdo u nás v Česku nemá metodu zavedenou a vzorky se v takovém případě musí odeslat na analýzu do zahraničí,“ říká Cuhra.

Z hlediska běžného konzumenta se jedná o nerizikové maso, které je svým charakterem, složením a vzhledem velmi blízké například hovězímu masu. Má podobný obsah bílkovin a většinou se uvádí, že má dokonce o něco méně tuku. Běžný spotřebitel, pakliže bude konina zpracována do nějakého finálního produktu, to nemá šanci odlišit. Proto se zřejmě použila jako záměna za hovězí maso.

Aféra s koňským masem, které je vydávané za hovězí, se objevila v lednu v Británii a Irsku. Výrobce nahrazoval hovězí koninou kvůli tomu, že je levnější.

Problém je hlavně s označením masa

„Koňské maso je v některých zemích, například ve Francii, běžně konzumováno a jeho použití do potravin se nepovažuje za nic negativního. Potraviny s obsahem neoznačeného koňského masa budeme zakazovat a stáhneme je z prodeje. Koňské maso nikomu neublíží, není ale v pořádku obsah koňského masa v potravinách s ohledem na označování. Když tam není uvedeno, nemůže být prodáváno,“ vysvětluje Cuhra.

Při analýze DNA je nejprve potřeba izolovat DNA ze vzorku. Je to poměrně složitý postup, kde kromě toho, že se daná DNA izoluje, musí se ještě pročistit. V dalším kroku se potom hledají sekvence DNA, charakteristické pro daný druh organismu. Takže lze pomocí analýzy DNA odlišit koňské maso od drůbežího, hovězího nebo skopového. Tato metoda je spolehlivá a jednoznačná.

Plné ruce práce má právě Státní veterinární ústav v Praze, který se zkoumáním koňské DNA zabývá. „Analyzovali jsme kolem osmdesáti vzorků, ty dostáváme ze státního sektoru nebo z potravinářských řetězců. Běžně testy na obsah koňského masa děláme minimálně,“ říká vedoucí laboratoře molekulárních metod Státního veterinárního ústavu v Praze Alexander Nagy. Pokud má spotřebitel podezření na vadné maso, může ho na Státní veterinární ústav přinést, za analýzu zaplatí zhruba šest set korun.