Hlavní obsah

Hallo Dolly!

Novinky, Pavel Verner

Včera ve čtyři odpoledne se uzavřely kandidátky do evropských parlamentních voleb. A Kateřina Bochníčková alias Dolly Buster to tedy přece jen zkusí. Příznivci halasné erotiky jásají, intelektuálové znechuceně vzdychají - a její konkurenti v boji o eurokřesla? Některým by mohlo být docela úzko.

Článek

Ani bych se jim nedivil, neboť máloco je v dnešním světě tak nevyzpytatelného jako občan-volič. Bujnoprsá blondýna obviňovaná z klaustrofobie sice před časem zklamala horníky v Paskově, ale to by jí nemělo ublížit, ostatně nikdo od ní neočekává pobyt v hloubkách, ať už uhelných, či myšlenkových. Než nastane 11. červen, čas voleb, jistě po republice absolvuje řadu mítinků organizovaných Nezávislou iniciativou. Pikantnost, a tedy i návštěvnost těch akcí dá se předpokládat. Budou pro lidi jistě atraktivnější, než setkání se zavedenými politiky Liborem Roučkem počínaje a Helenou Rögnerovou konče.

Nemyslím si, že většina voličů se zachová jako nositel opožděné puberty a vyšle jako svou zastupitelku do Evropského parlamentu hvězdu pornofilmů, dámu někomu jistě sympatickou, leč politickými znalostmi a širším vzděláním očividně nepolíbenou. Kdepak, pan volič udělá něco horšího, on k těm volbám možná vůbec nepřijde. Čímž jako by Dolly Buster a podobné rarity vlastně volil. Neboť blonďatá kandidátka NEI má dvě jisté zbraně, recesisty, co ji přijdou volit, a ty bohorovné, co se rozhodnou nevolit. Při enormně nízké účasti by se opravdu do Evropského parlamentu mohla dostat.

I když se tam ale nedostane, může volby znepříjemnit několika kandidátům z takzvaně seriózních politických stran. Tím, že ji bude volit několik tisíc lidí z jejího "erektorátu" (z jinak prořídlého elektorátu), může sebrat potřebné hlasy někomu na předních pozicích známých politických stran a zavřít mu tak cestu do bruselských a štrasburských lavic. U některých stran by na jejím poprsí mohl splakat dokonce i samotný lídr.

Pro šance Dolly Buster může být požehnáním hlavně znechucení českého voliče z profesionálních politiků a zavedených stran. Co ten si jen musel po listopadu prožít! Krach Klausovy ekonomické politiky, zpackanou privatizaci bank, zpožděnou regulaci kapitálového trhu, vytunelování miliard kamsi, opoziční smlouvu, finanční skandály partají, akci "mírně opláchnuté ruce" a teď čerstvě rozpačité odkládání reformy penzijního systému a financování zdravotnictví, prostě častý krach důvěryhodnosti politiky a politiků. Těžce zkoušený volič, znechucený politikou establishmentu, třeba jen na truc by pak do Evropského parlamentu zvolil raději Ferdu mravence.

Hallo Dolly, šance je na dosah!

PRÁVO 7. dubna

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám