Všemi volebními stížnostmi se zabývá specializovaný senát. Jeho členové také průběžně vyřizují podání, která nesplňují různá formální kritéria a o kterých soud nebude věcně rozhodovat. "Jde například o případy, kdy pisatel pouze vyjadřuje svůj názor na volební výsledky či průběh voleb bez toho, že by zpochybňoval jejich platnost," uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Dva stěžovatelé také vznesli námitku podjatosti vůči soudcům volebního senátu. O námitkách musel rozhodnout jiný senát NSS, který stanovil, že žádný ze soudců není vyloučen z projednávání volebních stížností. Námitky podle informací ČTK podali právní aktivista a blogger Tomáš Pecina a také Lukáš Kohout, jenž se v minulosti vydával za asistenta tehdejšího poslance ČSSD Jana Kavana.

Rekordní počet stížností

Prezidentská volba, jejímž vítězem je Miloš Zeman, přinesla Nejvyššímu správnímu soudu rekordní počet volebních stížností. Mezi současnými stěžovateli není podle dostupných informací nikdo z registrovaných kandidátů. Některé podněty jsou totožné, liší se jen jménem stěžovatele.

Jména pisatelů stížností soud před rozhodnutím nezveřejňuje. Je však mezi nimi například olympionička Věra Čáslavská, které vadil způsob vedení kampaně před druhým kolem voleb, dále nevládní protikorupční organizace Růžový panter nebo lidé kolem nadačního fondu Klíček. Ve stížnostech se často objevují argumenty proti postupu ministerstva vnitra při vyřazení některých kandidátů nebo proti charakteru volební kampaně před druhým kolem volby.

Už před prezidentskou volbou soud dostal devět podnětů od kandidátů, které vnitro odmítlo registrovat. Uspěla jen Jana Bobošíková (Suverenita), která se tak mohla zúčastnit voleb.