V Klementinu byly například objeveny tři studny, pozůstatky kamenných domů nebo část trativodu z období 16. až 17. století. V základech barokní stavby byly objeveny části klenebních žeber či ostění oken, které s největší pravděpodobností pocházejí z konstrukcí středověkého kláštera odstraněného při výstavbě Klementina. Novinky o tom informovala Irena Maňáková z Národní knihovny ČR.

Archeologové slaví v Národní knihovně mnoho úspěchů.

Archeologové slaví v Národní knihovně mnoho úspěchů.

FOTO: Národní knihovna ČR

K nejvýznamnějšímu nálezu podle ní došlo při přesunu výzkumu ze západního křídla do traktu mezi Studentským a Révovým nádvořím, kde byly pod barokní podlahou suterénu odkryty zbytky zdiv náležejících k dominikánskému klášteru, který zde stál od 30. let 13. století.

Odkryli i množství reliktů

„Význam nálezu spočívá především v tom, že se jedná o první hmotný doklad tohoto kláštera, o němž jsme dosud věděli pouze z písemných pramenů,“ vysvětlil vedoucí archeolog Jan Havrda.

Nálezy dokládají i výstavnost gotické stavby, jež ve své době představovala jednu z nejvýznamnějších pražských církevních institucí. Při výzkumu byly rovněž odkryty četné relikty středověké a raně novověké zástavby, která byla odstraněna v souvislosti s výstavbou této části barokního areálu v roce 1654.

Vysoká památková hodnota

Kromě pozůstatků kamenných domů byly odkryty i tři středověké studny, z nichž některé později sloužily jako odpadní jímky. Nejvýznamnějším nálezem v těchto prostorách byla lineární zděná konstrukce vystavěná románskou technikou. Zaznamenaná délka 0,7 metru široké zdi dosahuje 11,7 metru a její koruna se nalézala bezprostředně pod současnou podlahou sklepa.

Archeologové učinili přes zimu hned několik zajímavých objevů. Pozůstatky dominikánského kláštera ze 13. století jsou však nejvýznamnější.

Archeologové učinili přes zimu hned několik zajímavých objevů. Pozůstatky dominikánského kláštera ze 13. století jsou však nejvýznamnější.

FOTO: Národní knihovna ČR

„Jedná se o unikátní architektonickou památku náležející ke skupině pražských profánních románských staveb, které představují nejstarší horizont kamenné architektury na území Pražské památkové rezervace a jejichž památková hodnota je nesporná. Interpretace tohoto nálezu není jednoznačná, mohlo by se však jednat o severní obvodovou zeď rozlehlejšího románského domu,“ uvedl Havrda.