Neporadila si s tím ani ministryně Petra Buzková, která hledala spásu v nadpřirozených schopnostech finančních úřadů, ani místopředseda KSČM Václav Exner, který to ani nezkoušel. A bodejť by si také poradili, když se s tím opravdu nic nadělat nedá.

Je-li ovšem v něčem chyba, je to samotné zadání otázky, které se tváří, jako by problém vznikl minulý týden a jako by souvisel s aktuálními změnami v sazbách DPH. Ve skutečnosti je zde právě tak dlouho jako samotná DPH se dvěma sazbami, která sama o sobě vytváří ideální humus pro podvody o poznání vážnější, než je vylepšování špatného fotbalu špatnou muzikou.

Pokud si vzpomínám, bylo například dost těžké něco nadělat se záměnami nafty za lehké topné oleje, a to byla kriminalita setsakra onačejší, miliardová a vražedná! Kromě toho však dvojí sazba DPH například doslova nutila k podvodnému nebo podvodem zavádějícímu jednání všechny dodavatele hardware (dosud 22 %), k němuž neoddělitelně patří software (dosud 5 %). Ti si v systému tržních cen nemohli stanovit "poctivý" poměr jednoho a druhého, i kdyby byli svatí.

Ideální řešení všech problémů by samozřejmě bylo to, co se nejnápadněji nabízí: jedna sazba DPH na veškeré zboží na trhu a šmytec, tržní spravedlnost vítězí a kriminalita pláče v koutě. Jenomže ono to není tak snadné, protože jinak by dávno všechny vyspělejší země měly právě jen tu jednu sazbu. Dvoupatrový systém, zvýhodňující nezbytné zboží a nezbytné služby, však přispívá ke snižování sociálního napětí, což - na rozdíl od liberálů staročeského střihu - i liberální vláda ocení.

Naše otázka však nemířila k výhodám a nevýhodám dvojí sazby DPH, ba ani k riziku podvodů, k nimž svádí. Naše otázka zněla, jak zabránit tomu, aby kdokoli bezostyšně vytíral oči finančnímu úřadu, orgánům činným v trestním řízení a všem poctivým daňovým poplatníkům. S tím se opravdu nedá nic nadělat a nevyřeší to ani nějaká další reforma sazeb DPH, ani nějaký další speciální zákon, dokud je valná část veřejnosti schopna takovou nestydatost obdivovat, místo aby jí po zásluze opovrhovala.

PRÁVO 5. dubna 2004