Článek
Oznámení komise ve Sbírce zákonů stručně uvádí, že v prvním kole nikdo prezidentem nebyl zvolen a že ve druhém vyhrál Miloš Zeman.
Dokládá to základními údaji z volebního finále, ke kterému přišlo necelých pět miliónů z 8,4 miliónu voličů a v němž Zeman dostal hlasy od 2,7 miliónu voličů, tedy 54,8 procenta.
Soud by mohl nařídit opakování voleb
Návrh na neplatnost volby prezidenta by mohli lidé, podobně jako v případě jiných typů voleb, podat v případě, pokud by měli za to, že pravidla daná volebním zákonem byla porušena "způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta".
Pokud by Nejvyšší správní soud návrhu na neplatnost volby hlavy státu vyhověl, mohl by podle zákona nařídit opakování celých prezidentských voleb, do nichž by se mohli zapojit i noví kandidáti, nebo jen některé části dosavadního volebního procesu. Určil by, od kterého úkonu se volba bude opakovat. Zrušující rozhodnutí ale nejspíš s ohledem na verdikty v případě vyřazených prezidentských kandidátů nelze příliš očekávat.
Nejvyšší správní soud musí o všech podaných návrzích rozhodnout do 15 dnů od jejich doručení. Zneplatnění voleb se chce domáhat aktivista Lukáš Kohout. Argumentuje především dočasným vyřazením Jany Bobošíkové z volby, což považuje za porušení Listiny základních práv a svobod.
Podněty na lži i klamání voličů
Od začátku roku už soud dostal čtyři různé podněty, které nějak souvisely s prezidentskými volbami. Jeden podnět se týkal financování kampaně, proto jej NSS předal Městskému soudu v Praze. Další dva už soudci odložili, jeden další na rozhodnutí čeká. Podal jej muž z Brna a stěžoval si v něm na údajné úmyslné klamání voličů kandidátem Karlem Schwarzenbergem.
Obrátit se na soud plánuje také nevládní organizace Růžový panter, neboť prý byl hrubým způsobem porušen zákon o prezidentské volbě. Kampaň podle ní obsahovala lži. V první řadě však vadí inzerát proti kandidatuře Schwarzenberga, který vyšel první den druhého kola volby v deníku Blesk. [celá zpráva]