Takové gesto ale ve skutečnosti nic neřeší: podle prováděcího zákona o přímé volbě prezidenta totiž o vítězi rozhodnou jen platné hlasy. Prázdné obálky se do volby vůbec nezapočítají.

„Prezidentem republiky je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu z celkového počtu platných hlasů oprávněných voličů, kteří se voleb zúčastnili a odevzdali platný hlas,“ píše se v zákoně.

Při rovnosti by se maraton opakoval

Platným hlasem se rozumí hlasovací lístek vložený do obálky a vhozený do urny: podle zákona se za platný hlas nepočítá lístek, který je přetržený, není na předepsaném tiskopise, nebo když je v obálce více hlasovacích lístků. Nebo když lístek není vhozen do urny v obálce, jak se to v pátek „podařilo“ Karlu Schwarzenbergovi.

Naopak poškození, jsou-li z něj patrné potřebné údaje, nemá na jeho platnost vliv.

V zemi je zhruba 8,5 miliónu voličů. V prvním kole volilo 5 168 161 z nich, přičemž 25 195 hlasů bylo neplatných.

Kuriózní situace by nastala, kdyby oba kandidáti dostali přesně stejný počet hlasů: v takovém případě by se musely nové volby opakovat, a to se vším všudy. Znovu by se tak o Hrad mohli ucházet i ti kandidáti, které vyřadilo ministerstvo vnitra, například Tomio Okamura.

Čtěte také: Rovný výsledek ve volbách? Celý kolotoč by začal znovu

„Konaly by se nové volby se vším všudy, byly by i nové nominace. Jediná jiná varianta je los a to by bylo nedůstojné při volbě prezidenta,“ řekl Právu právník a šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.