Hlavní obsah

Kandidáti ve finálovém duelu ubrali plyn, emoce jitřily dekrety

Právo, ada

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poslední veřejná debata dvou prezidentských kandidátů ve čtvrtek udělala definitivní tečku za jejich kampaní. Teď už nezbývá Karlu Schwarzenbergovi a Miloši Zemanovi než čekat, zda se jim svými argumenty podařilo přesvědčit voliče. A zejména ty nerozhodnuté.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Kandidáti na prezidenta Miloš Zeman (vlevo) a Karel Schwarzenberg ve finálním duelu v České televizi

Článek

Ačkoli se oba kandidáti pokusili ve finále ubrat plyn ve vzájemných výpadech, nervy neudrželi při připomínce jejich střetu kvůli Benešovým dekretům.

„Bezpečnost majetku je naprosto zaručena,“ prohlásil Schwarzenberg s tím, že jeho dřívější vyjádření bylo historickým pohledem. Zemanovi vyčetl, že ho poté citoval falešně. „Chtěl jste vědomě znejistit české obyvatelstvo v pohraničí. Je na beton, že jejich majetek nebude nikdo ohrožovat,“ uvedl ministr zahraničí.

Reagoval tak na poznámku Zemana, podle které potěšil některé politické kruhy v Německu a Rakousku. A na druhou stranu vyděsil Slováky. Zeman Schwarzenbergovi připomněl i jeho sobotní rozhovor pro Právo, kde Benešovy dekrety označil za ostudu českých dějin.

„Vysídlení opravdu naše sláva není,“ ukončil toto téma Schwarzenberg.

Kandidáti přiznali chyby v kampani

Oba kandidáti připustili, že na některé chvíle v předvolební kampani nejsou zrovna hrdí. Zeman na ty své příznivce, kteří podle něj vydávali hloupá hesla. „Kdo nevolí Zemana, není Čech, to je hloupé heslo,“ poznamenal Zeman.

Schwarzenberg přiznal, že nasazení některých jeho příznivců bylo natolik velké, že to šlo lidem na nervy. Za obdivuhodné pak označil pomoc třiaosmdesátileté paní, která podle něj obvolávala polovinu jižních Čech, aby volili právě jeho.

Jako sjednotitelé po rozbouřené kampani oba kandidáti nastolili první tři kroky, které by následovaly po jejich zvolení.

Zeman zopakoval, že by navrhl do bankovní rady centrální banky Jana Švejnara, a to bez ohledu na to, koho volil. Pozval by také zástupce všech parlamentních stran a zahájil tak diskusi mezi koalicí a opozicí, která podle něj dosud není, protože mezi oběma tábory je vykopán příkop. Za třetí krok pak Zeman označil návštěvu krajů.

Schwarzenberg slíbil, že při svém prvním projevu by ujistil všechny, že svůj slib bere vážně a je prezidentem všech občanů. Také on by rád zahájil diskusi s představiteli stran i různých organizací. A rovněž by rád navštívil Sněmovnu, kde by chtěl mluvit s poslanci.

Po zvolení by oba zmírnili vyjadřování

Schwarzenberg i Zeman jsou si vědomi, že oba někdy nedokáží udržet na uzdě své verbální projevy. Proto oba připustili, byť jen trochu, že by se mohli v případě zvolení změnit.

„Samozřejmě bych pečlivěji vážil svá slova, než to dělám jako normální politik. Ovšem v jistém věku člověk své chování nezmění, tak přiznávám, že někdy mi něco uletí,“ pravil ministr zahraničí.

Zeman citoval své oblíbené přísloví, podle kterého starého psa novým kouskům nenaučíš. „V každém případě platí, že jak člověk stárne, tak se poněkud zklidňuje,“ uvedl Zeman s tím, že volební kampaň může vybudit k razantním výrokům. „Ale na druhé straně, díky bohu, volební kampaň není permanentní, tak ať vyhraje kdokoli, tak patrně příštích pět let budeme klidnější,“ uvedl Zeman.

Zeman útočil kvůli korupci

K výpadu na svého soupeře využil Zeman část debaty týkající se korupce a pravomoci prezidenta jmenovat šéfa zvláštního protikorupčního útvaru na Nejvyšším státním zastupitelství. Podle Zemana prezidentem nemůže být člověk, který je obviňován z korupce.

Schwarzenbergovi připomněl případ bývalého zaměstnance ministerstva zahraničí Klouzala, který prý ministra upozorňoval na korupci v jeho úřadu a nakonec přišel o místo. Nyní podává na Schwarzenberga trestní oznámení.

Ministr zahraničí kontroval, že to byl právě on, kdo dal příkaz předat celou věc policii.

Shodu naopak našli oba politici v otázce pravomocí a postavení Ústavního soudu. Zeman zopakoval, že by rád přemluvil Pavla Rychetského, kterému v srpnu končí mandát, aby ve své funkci pokračoval. Označil ho za odborníka, kterému se podařilo vydobýt soudu silné renomé.

Schwarzenberg označil Ústavní soud a jeho pravomoci za nezpochybnitelné a podle něj se nesluší, aby ho politici kritizovali a snižovali jeho autoritu.

Otázky z publika

Do souboje se zapojili také podporovatelé obou kandidátů. Zemanova dcera Kateřina adresovala Schwarzenbergovi otázku, proč podporoval podepsání dohody Acta, umožňující určitou kontrolu na internetu. „To je poněkud opožděná starost. Acta už byly zavrženy Evropskou unií a tím se budeme řídit,“ odpověděl Schwarzenberg. Dodal, že v minulosti říkal, že je potřeba nějaký zákonný rámec vytvořit, aby autoři různých děl nepřicházeli o svá práva. „S tím bychom něco měli udělat,“ uvedl.

Z opačného tábora zamířila na Zemana otázka sportovkyně Věry Čáslavské, kterou zajímalo, jak se Zeman vypořádal se svým svědomím, když žádal o podporu komunisty.

„V roce 1968 jste věnovala svou olympijskou medaili generálnímu tajemníkovi KSČ Alexandru Dubčekovi. Sakra, pokládala jste tehdy Alexandra Dubčeka za zločince?“ odvětil otázkou Zeman.

A co vzkázali oba kandidáti ve finále voličům?

„97 procent voličů jsou nestraníci. Dovolte mi proto, abych poděkoval dvěma nestranickým kandidátům z prvního kola - Vladimíru Franzovi a Janu Fischerovi, že mi vyjádřili podporu, a přeji všem nestraníkům, aby je následovali,“ uvedl Zeman.

„Máme volbu mezi dvěma kandidáty. Já se zasadím o to, abychom rozdělení našeho národa zastavili, abychom začali diskusi v naší společnosti, aby politické tábory byly zase schopny spolu mluvit. A slibuju vám, budu-li prezident, budu bez stranických závazků, budu prezident pro všechny, především pak pro ty, kterým se daří méně dobře než těm nahoře,“ slíbil Schwarzenberg.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám