Podle Janečka jednal prezident v rozporu s Listinou základních práv a svobod, překročil svůj ústavní slib, a tím i Ústavu ČR.

Podání žaloby je ale málo pravděpodobné. Alespoň si to myslí ústavní právník pražské právnické fakulty UK Jan Kysela i bývalá ústavní soudkyně, nyní senátorka Eliška Wagnerová.

Ačkoli zákon o Ústavním soudu označuje velezradu za jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu, není jasné, zda právě amnestií hlava státu naplnila tuto skutkovou podstatu.

„Žaloba musí být opřena o nějaké důkazy, nestačí jen napsat, že se prezident dopustil velezrady,“ řekl Právu Kysela. „Nemáme k dispozici nic jiného, než amnestijní rozhodnutí, které se leckomu líbí, leckomu nelíbí, ale to samo o sobě není důkaz velezrady,“ řekl.

Mohlo by jít o blamáž

Jiné by podle něj bylo, pokud by existovaly důkazy, že amnestie byla zaplacena, třeba cizí mocností nebo mafií. „Nemáme-li žádné takový důkaz, ani tvrzení, pak mi připadá značně sporné podávat žalobu,“ uvedl Kysela.

Wagnerová dodává, že i když se rojí spekulace, podle kterých byla část amnestie na objednávku, neexistují pro to žádné důkazy. „Nejsem přesvědčena, že žaloba by byla dostatečně přesvědčivá, mohlo by jít o blamáž. A blamážní žaloba, to je těžká újma na cti a pověsti prezidenta, s čímž si člověk nesmí moc zahrávat,“ řekla Právu.

Kysela i Wagnerová rovněž připomněli, že Senát by musel podat žalobu k Ústavnímu soudu do 7. března, kdy končí mandát Václavu Klausovi. Den na to totiž začne být účinná novela ústavy, podle které by už Senát potřeboval k žalobě také souhlas Sněmovny. Navíc ten den už Klaus nebude v úřadu, takže by soud těžko mohl zahájit řízení za velezradu. Na jeho konci může být ztráta mandátu, což by v tomto případě pozbylo jakýkoli smysl.

Návrh na podání žaloby za velezradu musí podat nejméně třetina senátorů, tedy 27 a schválit by ji musela nadpoloviční většina přítomných. Návrh přitom nelze vzít zpět.