Systém vznikl ve snaze zabránit nezaměstnaným lidem v práci na černo. Uchazeči o zaměstnání vedení na Úřadu práce, které se úředník rozhodl zařadit do systému DONEZ, se museli povinně hlásit ve stanovený čas na předem určené poště pod hrozbou vyřazení z evidence nezaměstnaných.

Projekt byl zahájen v listopadu roku 2011 a od té doby se na něj valila kritika ze strany opozice, odborů a i veřejného ochránce práv.

Ombudsman Pavel Varvařovský například před časem Právu sdělil, že DONEZ by u Ústavního soudu skončil stejně neslavně jako veřejná služba. Ústavní soud (ÚS) veřejnou službu zrušil loni v listopadu hned z několika důvodů, za nezávažnější však považoval nápadnou podobnost s nucenou prací.

„Systém DONEZ je totéž v bleděmodrém jako veřejná služba - hlášení nezaměstnaných na poštách, kde si je jen odkliknou, že ještě žijí a pošlou je zpátky domů, žádné poskytování práce se tam neděje,“ řekl před časem Právu Varvařovský.

Vadilo mu také, že ustanovení není uzákoněno a že není jasně uvedeno, koho se to týká. Úředníci se totiž neřídí zákonem, ale metodickými pokyny. „Na koho ukážou, na toho to padne,“ řekl Varvařovský s tím, že i u veřejné služby ÚS kritizoval, že je postavena na libovůli občanů. Kromě toho byl DONEZ podle ombudsmana i v rozporu s lidskou důstojností.

Kvůli DONEZ chtěl loni v prosinci podat žalobu na ochranu veřejného zájmu ke správnímu soudu. Po jednání s ministryní Ludmilou Müllerovou (TOP 09) dal jejímu úřadu měsíc na nápravu. Šéfka resortu se pak znovu s veřejným ochráncem práv setkala v Brně minulý týden.