Společnost ppm factum zveřejnila svůj poslední předvolební průzkum pět dní před volbami. Zeman v něm zvítězil s 25,1procentní podporou, na druhém místě se umístil s 20,1 procenty Jan Fischer. Karel Schwarzenberg na něj z čtvrté pozice ztrácel devět procentních bodů. Ve skutečných volbách přitom Schwarzenberg Fischera přeskočil zhruba o sedm procentních bodů.

Ředitel společnosti Jan Herzmann neskrýval překvapení nad „raketovým“ nástupem Karla Schwarzenberga. „Jde o fenomén, který jsem nikde po světě v podobném typu voleb neviděl, je to naprosto unikátní záležitost,“ řekl Novinkám Herzmann.

Pomohly sociální sítě

Zdůraznil, že zvláště v posledním týdnu před volbami došlo k obrovské změně postojů, k níž podle něj přispěly hlavně sociální sítě. To se projevilo právě v případě Karla Schwarzenberga, který v kampani cílí zejména na mladší voliče. Podotkl, že takto dramatický vývoj se neprojevil u těch kandidátů, jejichž cílovou skupinu tvoří konzervativnější lidé, často bez přístupu k internetu.

Přehled volební podpory kandidátů na prezidenta podle posledních průzkumů agentur (v %)
kandidátMedian (prosinec 2012)
CVVM (prosinec 2012)
STEM (prosinec 2012)
ppm factum (leden 2013)
výsledek
Jan Fischer2622,525,620,1  16,35
Miloš Zeman26,519,517,225,1  24,21
Jiří Dienstbier81313,910,6  16,12
Karel Schwarzenberg9,576,111  23,40
Přemysl Sobotka5,53,55,77,1  2,46
Vladimír Franz55,53,611,4  6,84
Zuzana Roithová3,54,534,6  4,95
Jana Bobošíková3235,6  2,39
Táňa Fisherová32,534,6  3,23

Schwarzenbergovi podle něj na poslední chvíli výrazně pomohla také vyslovená podpora dřívějšího favorita Jana Švejnara. Jeho příznivci se dříve klonili k Janu Fischerovi, ale později „prchli“ ke Karlu Schwarzenbergovi. „Byla to zcela unikátní situace, kterou nemohl dopředu nikdo tušit,“ vysvětlil Herzmann.

Voliči nebyli do poslední chvíle rozhodnutí

Daniel Prokop, analytik společnosti Median, vyzdvihl zejména fakt, že na přelomu listopadu a prosince, kdy agentura prováděla poslední průzkum před prezidentskými volbami, nebyla drtivá část voličů pevně rozhodnuta, zda vůbec půjde k volbám, případně koho zvolí. Už tehdy proto bylo pravděpodobné, že velká část dotázaných změní svůj přístup. Zatímco sběr pro poslední průzkum společnosti Median probíhal zhruba 40 dní před volbami, lidé se podle něj rozhodovali zejména v posledním týdnu před otevřením volebních místností.

Připomněl také, že agentura ve svých zprávách dopředu připouštěla, že by podpora Jana Fischera mohla klesnout až k rozmezí 15 až 20 procent.

Podobně argumentuje Jaroslav Huk z agentury STEM, která rovněž dělala poslední šetření v prosinci. „Situace byla naprosto jiná,“ řekl Novinkám Huk a s nadsázkou dodal, že lidé často měnili názory až ve chvíli, kdy vhazovali lístky do volebních uren. Na obranu výzkumných agentur uvedl, že na podobné případy zatím neexistuje precedens.

Prudký pohyb preferencí

Také Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) viní částečně velký časový předěl mezi termínem voleb a posledním, prosincovým průzkumem. V té době podle něj docházelo k „prudkému pohybu“ preferencí, zejména v závěrečných dnech ve prospěch Karla Schwarzenberga.

Svou roli sehrál podle něj také fakt, že do prosincového průzkumu zařadilo CVVM i později vyřazené kandidáty Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého. „U Vladimíra Dlouhého nastal určitě jednoznačný přesun preferencí ke Karlu Schwarzenbergovi,“ zhodnotil pro Novinky Červenka.

Dodal, že se hlavně v závěrečné části předvolební kampaně hrálo o to nedopustit finálový souboj Zeman versus Fischer. „Proto nastala velká mobilizace hlavně pravicových voličů, kteří se koncentrovali k podpoře Karla Schwarzenberga,“ dodal.

Daniel Prokop z Medianu dále upozornil i na odlišnosti v metodice jednotlivých agentur. Zatímco Median a ppm factum zveřejňují podle něj volební modely, které formátem odpovídají skutečnému výsledku voleb, CVVM zahrnuje do výsledků také nerozhodnuté voliče a STEM zveřejňuje preference jednotlivých kandidátů bez ohledu na to, zda se dotazovaní zúčastní nebo nezúčastní voleb.