Shodlo se na tom ve svém sjednocujícím stanovisku občanskoprávní a obchodní kolegium NS, jak Právu potvrdil mluvčí soudu Petr Knötig.

Soudci se případem zabývali na základě dovolání muže, který dostal výpověď, neboť 10.dubna 2009 sice přišel do práce a vyznačil v souladu s interními předpisy svůj příchod, pak ale z pracoviště zmizel a zbytek pracovní doby strávil svými soukromými pochůzkami. Krátce před koncem pracovní doby se opět vrátil, jako by se nechumelilo, a vyznačil svůj odchod.

„Žalobce se svým jednáním, předstíráním výkonu práce pro zaměstnavatele, pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu, mzdu za práci, kterou nevykonal, a tím vlastně úmyslně usiloval o nekorektní nezákonné snížení majetku zaměstnavatele,“ vysvětlil verdikt, kterým bylo dovolání smeteno ze stolu, Knötig.

Povinnost řádně hospodařit se svěřeným majetkem

NS upozornil, že podle zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

„Uvedené povinnosti, které patří k základním povinnostem zaměstnanců, představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele. Jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance,“ dodal mluvčí.