Domáhat se totiž odškodnění přímo od manažerů H-systemu v civilním soudním řízení možná vůbec nepůjde. Právě k civilnímu procesu přitom obracejí nyní pozornost advokáti poškozených a žalobu v tomto právním režimu doporučil rovněž Vrchní soud v Praze, poté co byl nucen naplnit amnestii.

„Co se týče doporučení Vrchního soudu v Praze, aby poškození žalovali manažery H-systemu v civilním řízení, je tam problém,“ upozornila Právo soudkyně JUDr. Markéta Písaříková.

Chybí tzv. titul

Všichni včetně soudců chápou, že poškození to přece nemohou nechat jen tak být. I pro samotné podání žaloby v civilním procesu však musí být zcela neprůstřelná výslovná opora v zákoně (odůvodnění), tedy k tomu určený tzv. titul.

ČTĚTE TAKÉ: Soud kvůli amnestii zastavil stíhání tří představitelů vytunelovaného H-Systemu

Rozhodující pro zahájení kauzy tedy bude nyní každé slovíčko v zákoně, a především to, jak je bude justice interpretovat. I o samotném zahájení civilního řízení ve skutečnosti nerozhodují základní právní principy, tedy to, co všichni vidí − že když někdo lidi připravil o peníze, měl by jim alespoň částečně něco vrátit. Rozhodují kombinace slov v zákonech.

„Pokud by se poškození chtěli domáhat nároku na náhradu škody proti manažerům, pak nám ale chybí titul, na základě kterého bude možné řízení zahájit. Možná by se dalo uvažovat o zvláštní odpovědnosti podle ustanovení § 424 občanského zákoníku o úmyslném jednání proti dobrým mravům. Jenže pokud by se vzala dikce tohoto zákona, tak by to znamenalo, že manažeři nejsou samostatně odpovědní, a odpovědná by byla pouze právnická osoba,“ vysvětlila pro Právo Písaříková.

A to by bylo v praxi poškozeným úplně k ničemu. Co by si lidé vzali na právnické osobě, prázdné skořápce s názvem H-system?

Navíc hrozí, že se kauza zcela promlčí i z hlediska civilního řízení, protože se vleče už osmnáct let a trestní řízení běh promlčecích lhůt nezastavilo.

„Nárok na náhradu škody teď mají poškození vůči právnické osobě. Jenže případný rozsudek vůči H-systemu by byl pouze akademický. Navíc ani nyní zastavené trestní stíhání proti manažerům nezastavovalo běh promlčecí lhůty nároku vůči H-systemu,“ potvrzuje Písaříková.

Stačí byť i jen formální mezera

Potíž je v tom, že jestliže i v pouhém podání žaloby v civilním řízení je jakákoliv mezera, byť formálního nebo procesního charakteru, tak advokáti žalovaných tunelářů se právě na ni snadno otočí.

A soudci pak musí chtě nechtě žalobu smést ještě dříve, než vůbec začne nějaký proces o dokazování viny, konkrétní odpovědnosti a určování trestu, včetně odškodnění. Tak to v naší tzv. spravedlnosti chodí, i když bylo tolik lidí o tolik peněz očividně obráno.

„Není to rozhodně nyní ve věci H-systemu snadná otázka. Záleží rovněž, jak v podobných věcech v minulosti rozhodoval Nejvyšší soud. Je třeba detailně prostudovat jeho judikaturu, a je to každopádně na odbornou diskusi v širším soudcovském kolegiu,“ upozornila ještě Písaříková. Dodala, že právní úhel pohledu, na nějž poukázala, je jeden z možných.

Nicméně pro poškozené představuje velmi reálnou a zároveň nejhorší možnou variantu skončení jejich kauzy.