Na příspěvek by rodina měla nárok tehdy, pokud by žila v přiměřeném bytu a čisté nájemné by přesáhlo 15 procent jejích příjmů. Dnes rodiny vydávají na nájemné v průměru asi šest procent příjmů.

"Když bude příspěvek, tak se ukáže, že obava lidí z deregulace není důvodná," řekl jeden z iniciátorů návrhu Tomáš Vrbík, který z US-DEU vystoupil. Podle předsedy poslaneckého klubu unionistů Karla Kühnla je neexistence příspěvku na nájemné "lacinou záminkou pro každého, kdo chce blokovat uvolnění činží."

Podle Hany Marvanové (US-DEU) se při posuzování, zda má rodina nárok na příspěvek na nájemné, mají brát v potaz nejen běžné příjmy, ale registrovaný majetek, to je nemovitosti, obchodní podíly, auta apod. A to tak, že by se do příjmů zařadil hypotetický výnos z tohoto majetku. Dnešní příspěvek na bydlení by zůstal zachován.

Na návrhu se podílel i Petr Bratský (ODS). "Uděláme vše proto, aby byla co nejdříve deregulace a ústavnost," uvedl Bratský.

Navrhovatelé tvrdí, že při úplné deregulaci činží by bylo potřeba ze státního rozpočtu na příspěvek jen 6,5 miliardy korun, přičemž stát by odbouráním různých subvencí ušetřil asi 25 miliard.

Křeček: návrh je mimo realitu

Poslanec a předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček (ČSSD) návrh odmítl. "V první etapě zvyšování činží by nedostal nikdo nic. Nájemné by se muselo zvýšit třikrát, aby rodina vůbec nějaký příspěvek získala. Vzhledem k tomu, že již dnes má třetina nájemníků problémy s náklady na bydlení, tak si myslím, že je to zcela mimo realitu," uvedl Křeček.

S návrhem nesouhlasí ani expert KSČM na nájemné František Beneš. "Vycházet by se mělo z celkových nákladů rodiny na bydlení. A poskytnout jí příspěvek tehdy, když přesáhnou 25 procent příjmů," uvedl Beneš. Podle jeho slov "miliardy by za situace napjatého rozpočtu putovaly k obcím a soukromým majitelům."