Jakl jako hlavní argument uvedl, že lidé mají právo na rychlý proces. Kritizoval tak práci české justice; podle něj nemůže být rozsudek vyřčený po více než deseti letech od spáchání skutku spravedlivý, a to i přesto, že v leckterých případech procesy prodlužují sami souzení lidé. Ti mají podle Jakla na obstrukce právo, zatímco stát má povinnost soudit rychle.

"Soudci si často myslí, že mají čas třeba 20 let. A myslíte, že když některý případ neuzavřeli do 12 let, že by ho uzavřeli zítra? Tak by tu byly kauzy, které by se vlekly 20 let, 25 let, 30 let, donekonečna," hájil Jakl jedno z kritérií pro amnestii.

Odvolával se na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. "Je povinností státu ukončit stíhání rozhodnutím o vině, nebo nevině podle této judikatury do šesti let. Je vina státu, když nedokáže některé věci uzavřít," řekl Jakl. "Panu prezidentovi se těch šest let zdálo přece jen příliš málo a zvedl tuto hranici na osm," dodal.

Na jaké tresty se vztahuje amnestie:
- tresty do jednoho roku
- zbytky trestů pro osoby nad 75 let, pokud nebyl trest vyšší než 10 let
- dosud neskončená stíhání, táhnoucí se déle než osm let se sazbou do 10 let
- zbytky trestů pro osoby nad 70 let, pokud nebyl trest vyšší než 36 měsíců
- nesmí se jednat o násilné trestné činy
- omilostněný nesmí být recidivista odsouzený v posledních pěti letech za jiný trestný čin

"Kdyby tito lidé (u nichž se soudní proces táhne déle než šest let, pozn. red.) postupně jeden po druhém žalovali českou justici ve Štrasburku, jsem téměř přesvědčen, že by byli všichni uznáni za nevinné a natahování jejich soudu za protiprávní," řekl Jakl, který poukázal na fakt, že judikatura Evropského soudu pro lidská práva je pro Česko závazná. "Česká republika tato kritéria neplní," dodal.

Wagnerová: Jsou to pseudoargumenty

Wagnerová se proti Jaklově kritice ohradila, jeho slova označila za pseudoargumenty. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku podle ní nepostupuje tak, jak Jakl popsal. Délka trestního řízení podle ní může být argumentem v individuálních případech, není však důvodem pro širokou amnestii.

Na prezidentově amnestii jí vadí právě to, jak široce je pojatá. "Hlavně článek druhý, který hovoří o zastavení stíhání, které trvalo déle než osm let," upozornila Wagnerová, která jako někdejší ústavní soudkyně připomněla judikatury ÚS, který rozhodl o zrušení řízení až v případech, kdy se táhlo přes deset let. „Skutečně nevím, kde sebral oněch osm let,“ řekla Wagnerová a dodala, že délka trestního stíhání se ještě nikdy v historii jako důvod pro amnestii neobjevila.

Klaus amnestii vyhlásil v úterý ve svém novoročním projevu. Amnestii spolupodepsal premiér Petr Nečas (ODS).