Hlavní obsah

Zákon o přímé volbě je paskvil k šálení lidí, horlí Okamura a stěžuje si u soudu

• Aktualizováno
Právo, Novinky, val, pko

Senátor Tomio Okamura, který se přihlásil k prezidentské volbě a jehož přihlášku ministerstvo vnitra vyškrtlo kvůli pochybnostem ohledně podpisů v petičních arších, podal ve čtvrtek ráno stížnost k Ústavnímu soudu. Stěžuje si, že zákon o přímé volbě prezidenta je paskvil a zákonodárci ho tak koncipovali schválně, aby ošálili lidi.

Okamura vysvětluje důvody své ústavní stížnostiVideo: Petr Kozelka, Právo

 
Článek

„Nikoli odložení termínu voleb, ale volby prováděné za těchto podmínek jsou pohrdáním občany a jejich právy. To, co schválil parlament, je právní a legislativní paskvil. Jeho účelem je, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vlkem i kozou jsou v tomto případě občané, mají se nažrat přímé volby, ale přitom jim má být znemožněno, aby volba byla svobodná," prohlásil Okamura na čtvrteční tiskové konferenci.

Ve své stížnosti Okamura napadl nutnost 50 tisíc podpisů pro nominaci k prezidentské kandidatuře. „ÚS by měl nejprve zrušit termín voleb, aby měl čas se stížností zabývat, a pak by měl zrušit rozhodnutí ministerstva vnitra a NSS, které odmítly zařadit Tomia Okamuru na kandidátní listinu kandidátů na prezidenta. Dožadujeme se toho, aby se pan Okamura mohl voleb účastnit jako řádný kandidát,“ uvedla jeho advokátka Klára Samková, která se rovněž neúspěšně ucházela o účast ve volbách.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Senátor Tomio Okamura se svou zástupkyní Klárou Samkovou u Ústavního soudu.

Chce proškrtat ústavu

Stížnost se týká postupu ministerstva vnitra, které Okamuru vyškrtlo ze seznamu kandidátů, i Nejvyššího správního soudu (NSS), jenž odmítl jeho stížnost proti vyškrtnutí.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Tomio Okamura u Ústavního soudu.

Senátor rovněž uvedl, že jsou prováděcí zákony k přímé volbě prezidenta v rozporu s některými ústavními právy, která zaručuje například Listina základních práv a svobod. Domáhá se proto zrušení těch částí ústavy, které pojednávají o přímé volbě prezidenta republiky. Chce zrušit například povinnost nasbírat 50 tisíc podpisů pro kandidaturu.

Lidový humor pod čarou

Samková ve stížnosti operuje i s lidovou tvořivostí. Ta podle ní získala "podobu folklórních historek", které zesměšňují práci ministerských úředníků.

Formou poznámky pod čarou se tak soudci seznámí s "židovskou" anekdotou v níž "potká Kohn Abelese a ten se ho ptá: 'A co pořád dělaj, Kohn?' A Kohn říká: 'No, teď nakupuju koberce ze Samary, jeden za stovku a tady v kšeftu ho prodám za 400. Ale mně ty čtyři procenta zisku stačej'," i poněkud košilatým vtipem o erekci: "Miláčku, jak to že malej...malej! Jednu erekci jsem měl večer, druhou ráno, tobě je dvacet centimetrů málo?“

Okamura od počátku považoval své vyřazení za spiknutí a kroky resortu označil za protiústavní a nezákonné. Vnitro podle Okamury „udělalo maximum, aby vyřadilo nepohodlné kandidáty z voleb“. NSS, který jeho stížnost neuznal, podle něj jednal na popud politického zadání.

Podle ministerstva vnitra, které sčítalo hlasy jednotlivých prezidentských kandidátů, nenasbíral Okamura potřebných 50 tisíc hlasů. Ty sice odevzdal, kvůli vysokému počtu neplatných hlasů však spadl pod rozhodující hranici a z volby byl vyřazen.

Termín volby může být ohrožen

Další vyškrtnutý kandidát, Vladimír Dlouhý, se rozhodl se stížností k Ústavnímu soudu zatím počkat. Naopak stížnost už podali někteří jednotlivci, chystá se k tomu například Klára Samková, která se sama ucházela o nominaci na prezidentskou kandidaturu a nyní právně zastupuje Okamuru.

Termín prezidentských voleb, který byl stanoven na druhý lednový víkend, je nyní v ohrožení. Ústavní soud totiž může volby kvůli stížnostem odložit. Jak uvedla bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová v rozhovoru pro Právo, časově náročný je zejména přezkum ústavnosti zákona o přímé volbě, není ale jasné, zda stížnosti budou směřovat právě proti tomuto zákonu, či jen proti postupu ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu. [celá zpráva]

Šibeniční termín

Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška už mají soudci text stížnosti k dispozici a začínají ho studovat. „Stihnout stížnost projednat do termínu voleb, to je skutečně šibeniční termín. Ale s ministerstvem vnitra i Nejvyšším správním soudem jsme domluveni na rychlém předání spisového materiálu. Přesto se nyní nedá říci, jestli se to stihne. Po novém roce se soudci každopádně sejdou, nyní je nejdůležitější rozhodnout spravedlivě a podle ústavy,“ prohlásil Langášek.

Když ÚS před třemi lety projednával rušení předčasných voleb, stihl to za deset dní. „Teď je ta situace ale trochu jiná, je to úplně nový zákon,“ upozornil Langášek.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám