Článek
Advokátka Klára Samková chce napadnout u Ústavního soudu samotný ústavní zákon o přímé volbě prezidenta. Hovoří o tom, že může kolidovat s jádrem Ústavy ČR. Co si o tom myslíte?
Samozřejmě neznám stížnost, o které hovoříte. Osobně jsem přesvědčen o tom, že novela ústavy, kterou byla zavedena přímá volba prezidenta, je zcela v souladu s materiálním jádrem ústavy. Navíc, oporu v tomto případě lze čerpat i v usnesení Nejvyššího správního soudu z minulého týdne. Nejen, že většina soudců jednoznačně konstatuje, že k žádnému rozporu v ústavě nedochází, ale uvádějí to výslovně i oponující soudci.
Po zkušenostech a především potížích s petiční akcí na podporu prezidentských kandidátů, není na místě upřesnit pravidla?
Jako tomu bylo vždy v minulosti, když byla zavedena novinka do právního řádu, vždy docházelo k vyhodnocení a případně k novelizaci. Takže určitě k něčemu takovému dojde. Analýza bude na stole, až skončí volby a s nimi skončené procedury. Pak se jistě přistoupí k zpřesnění a cizelování zákona.
Ucházíte se o post českého zástupce u Soudního dvora EU v Lucemburku. Platí, že pokud uspějete, opustíte post ministra, na který jste čerstvě nastoupil?
Problematika je podstatně složitější, než byla prezentována v uplynulých dnech. Výběrové řízení na jakoukoliv soudcovskou funkci v rámci orgánů EU je několikastupňové. Jeden stupeň je návrh členského státu, poté ještě na úrovni EU probíhají další tři schvalovací procesy. Definitivně schvaluje nové soudce Evropská rada. Kdykoliv se může stát, že je kandidát odmítnut. Jde o zcela mimoběžný proces v souvislosti s tím, že jsem byl nyní jmenován ministrem. Proces výběru soudce byl zahájen v květnu 2011, v době kdy jsem vůbec netušil, že bych mohl být kdy jmenován ministrem.
Kdy by mělo být v případě českého zástupce rozhodnuto?
Časová dispozice je důležitá. Bavíme se o podzimu roku 2013, kdy stávajícímu soudci za ČR vyprší mandát. Je to tedy plně otevřený proces. Přiznám se, že ani nevím, kdy o této věci bude vláda rozhodovat. Co bude dál, je vis maior. Vznikla tady chiméra, že chci snad zítra odejít do Lucemburku. Vůbec ne. Chci se nyní plně věnovat funkci ministra pro legislativu.
Po nástupu na post ministra jste prohlásil, že se chcete zaměřit na úspory ve státní správě. Máte už v rukou konkrétní materiál?
Tento týden jsme jednotlivým ministerstvům rozeslali podkladový materiál pro jednání vlády, který obsahuje návrh na redukci ve státní správě. Materiál by měl jít na program vlády v lednu. První část obsahuje úspory, které jsou přijímány bez rozporu, v dohodě. Celkový objem úspor dosahuje 8,6 miliardy korun. Jde o úspory, které by se měly promítnout do roku 2014. Druhá část obsahuje další náměty týkající se například převedení agendy z jednoho resortu na jiný. Jsou to skutečně úspory dovnitř státní správy, není to omezování služeb státu, které jsou poskytovány veřejnosti. Zdůrazňuji, že se neruší žádná kontaktní místa, nesnižuje se přístup k veřejným službám.
Jak by mělo slučování probíhat?
Cílem je redukce nákladů, které spotřebovává stát. Jde například o centralizaci v rámci odborných činností zabezpečovaných ministerstvy. Dalším příkladem je dozorová činnost. Domnívám se, že vláda přistoupí k prosazování zřízení jednoho dozorového orgánu na bezpečnost potravin, tak aby byly vyloučeny kompetenční konflikty. Jak ukázala nedávná metanolová aféra, docházelo k duplicitním kontrolám a snížení efektivity. Slučování se týká i desítek technických orgánů.
Nedojde ale nakonec pouze k tomu, že se sloučí dva státní orgány, zůstane stejný počet úředníků a nic se vlastně neušetří?
To samozřejmě ne. Jednoznačně dojde ke snížení provozních nákladů jednotlivých úřadů a odstranění duplicitních agend ve státní správě, což je jedno ze základních východisek tohoto materiálu.