Inovaci zákona si vynutila pozvolná proměna silnic z prostoru cestování na prostor akutního ohrožení. Prostě a jasně, cestovat po českých komunikacích je rok od roku nebezpečnější, přibývá zraněných a mrtvých. Místo aby se s narůstajícím provozem striktněji dodržovala pravidla, šíří se za volanty morálka džungle. Zdálo by se, že v boji za bezpečnost na vozovkách musí stát všechny politické strany v jednom šiku. Bukanýři našich silnic si přece své oběti netipují podle stranické příslušnosti.

Omyl! Politického protivníka je třeba mydlit hlava nehlava, logika nelogika. A tak se dal poslanec Martin Říman (ODS) včera slyšet, že zákon bude diskriminující k těm slušným řidičům, kterých je většina, když je vystavuje policejní šikaně. Marně teď přemýšlím, jak má policista zjistit, zda frajírek, co projíždí křižovatkou svíraje mobil na uchu, je slušný či neslušný, zda telefonuje s nemocnou matkou nebo si domlouvá rande na večer. Jak má rozlišit, že tenhle řidič usedl opilý za volant poprvé v životě v důsledku pohnutí mysli, kdežto tamten to dělá obden. Rád bych viděl "slušného" řidiče, který se řítí přes obec stovkou.

Nevinným obětem autonehod už bude jedno, jestli jim neštěstí způsobil slušňák, co jednou v životě pochybil, nebo šoférský recidivista. V zemi, kde policista ze zákona nesmí pachateli dopravního přestupku zadržet řidičský průkaz, se dopravní nehody množí zákonitě. Ten slušný řidič, o němž je řeč, se přece policie bát nemusí, ten jezdí předpisově a má všechno v pořádku, jak vyžaduje vyhláška. Bude na tom zrovna jako slušný podnikatel, jenž se nemusí bát prokázat původ svého majetku, zrovna jako slušný prodejce, který nemusí mít strach z registrační pokladny.

Římanova námitka byla nesmyslná, a zbývá tedy otázka, proč to vůbec vyslovil. Aby byl nulově tolerantní? V tom případě mě napadá něco o slušných a neslušných politicích.

PRÁVO 29. března