Například v resortu kultury si jeden z náměstků tehdejšího šéfa Jiřího Bessra (TOP 09) přišel ve druhém pololetí roku 2010 s odměnami na průměrný měsíční plat ve výši 344 372 korun (tedy o pouhých 15 tisíc méně než prezident), druhý pak na 206 408 korun. Výši přitom výrazně ovlivnily mimořádné odměny na konci roku.

Další náměstci již mohli jen závidět – jejich průměrný plat se pohyboval mezi 90 až 95 tisíci korunami.

Jen o pět tisíc korun méně byl na kultuře příjem poradce ministra a ředitele úřadu.

Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09 a Starostové)

Bývalý ministr kultury Jiří Besser (TOP 09 a Starostové)

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Také vnitro bylo ke svým náměstkům štědré – jednomu z nich bylo v době šéfování Radka Johna (VV) vyplaceno i s odměnami průměrně 263 tisíc korun. Další náměstci již na tom tak dobře nebyli – jejich měsíční příjem byl kolem 170 tisíc.

Méně než ministr vnitra si vydělali jen dva z devíti jeho náměstků. Ve stejném resortu byl také jeden z nejlépe placených vrchních ředitelů, když si ve stejné době vysloužil 233 850 korun. Tato fakta přiložil ke svému dopisu poslancům prezident soudcovské unie Tomáš Lichovník.

Ministr „jen“ za 122 tisíc

Argumentuje v něm, proč by poslanci, kteří nyní stojí před rozhodnutím, jak naložit s platy soudců a také s platy svými, měli podpořit variantu, která zvýší platy všem.

V devítistránkové příloze totiž uvedl, kolik vysocí státní úředníci brali v letech 2010 a 2011.

Již několikrát si ministři v souvislosti se snižováním a zmrazováním platů ústavních činitelů posteskli, že někteří jejich úředníci berou vyšší plat než oni. Ministr si totiž přijde měsíčně i s náhradami na 122 200 korun.

Z 22 úředníků, náměstků i ředitelů odborů, kteří brali víc než jejich šéfové, byla polovina na vnitru, pět na ministerstvu práce a sociálních věcí, tři na kultuře, dva na financích a jeden náměstek na školství.

Z Lichovníkova srovnání vyplývá, že základní plat bez náhrad poslance s 55 900 korunami řadí až na předposlední stránku – mezi ředitele odborů na ministerstvu zahraničních věcí, které se ve srovnání s ostatními ministerstvy umisťuje v tabulce s výší příjmů úředníků spolu s resorty spravedlnosti a životního prostředí až na jejím samotném chvostu.

Pokud by se ale k poslaneckému platu připočítaly i náhrady, které se pohybují mezi 29 000 a 39 400 korunami, posunulo by je to v tabulce o hodně míst dopředu, mezi náměstky ministrů a ředitele odborů.

Podle Lichovníka jde v tabulce zaslané poslancům o „výmluvná statistická data vypovídající o skutečném poklesu úrovně našich i vašich příjmů“.

Platy úředníků rostou

Tabulka, kterou argumentuje, obsahuje platy 370 vysokých státních úředníků, přičemž 320 z nich mělo podle uvedených údajů loni vyšší příjem než např. soudce soudu prvního stupně s osmiletou praxí. Lichovník upozorňuje také na vysoké odměny úředníků.

Jak uvádí dále, zatímco příjmy politiků a soudců, kteří mají platy stanoveny v jednom zákoně, celou dobu od roku 1997 klesaly, v nepodnikatelské sféře, tedy i u úředníků státní správy, od kterých se platy ústavních činitelů odvíjejí, až do roku 2010 neustále rostly. Od té doby sice klesají, ale ve srovnání s ústavními činiteli jde o pokles jen nepatrný.

Lichovník připomněl, že ani snižování sumy, kterou dostávaly jednotlivé resorty na platy svých zaměstnanců, nemuselo znamenat pokles jejich platů, zatímco mzda soudců a ústavních činitelů, která je dána zákonem, se snižovala vždy u každého z nich.