Článek
Nedosáhl jste své pozice jen kvůli otci?
To by asi k politickému úspěchu nestačilo. Samozřejmě že od narození žiji s tím, že jsem Dienstbier. Před rokem 1989 to bylo především k tíži. Také jsem se musel naučit žít s tím, že mě někteří hodnotí i podle toho, jaký vztah měli k tátovi.
Nevyplňujete jen jeho místo?
Své vlastní místo jsem začal vyplňovat před více než dvaceti lety. Nežil jsem v tátově stínu, šel jsem svou vlastní cestou. Na druhou stranu moji rodiče a prostředí, ve kterém jsem vyrůstal, mě významně ovlivnili.
Prostor pro antikomunismus tady byl před rokem 1989
Tito lidé usilovali o věci, které považovali za natolik zásadní, že byli ochotni podstoupit i riziko dlouholetého vězení. Někteří ani nevěřili, že se dočkají svých cílů, a přesto o dodržování lidských práv a o svobodné poměry v tehdejším Československu usilovali. To je zkušenost, která je velmi odlišná od většiny politiků, kteří tady dnes řemeslo provozují.
Když máte s komunistickým režimem takové negativní zkušenosti, tak mi prozraďte, proč by vám nevadilo jmenovat vládu s účastí KSČM? Vždyť máte nejvíc důvodů je nenávidět.
Prostor pro antikomunismus tady byl před rokem 1989, a že si někteří nedostatek odvahy z té doby snaží dohnat dodatečně, je spíše nenormální. Pro mě svoboda, demokracie, lidská práva jsou naprosto zásadní hodnoty, které bych nikdy neohrozil. Ale předstírat, že po třiadvaceti letech, kdy KSČM kandiduje ve všech volbách, kdy ji relevantní orgány považují za demokratickou a ani jedna vláda nenavrhla její rozpouštění...
A nemělo by se její rozpuštění navrhnout?
Nemyslím si to. Pokud by to někdo udělal, tak by asi návrh neobstál u Nejvyššího správního soudu. Tato strana, byť mohu mít výhrady k některým konkrétním výrokům nebo politikům, nepřekračuje meze pro fungování demokratických politických stran. Mám jiný pohled na svět než členové KSČM, ale na druhou stranu bych nechtěl popírat fakt, že straně dává hlas až 20 procent voličů, čímž získává určitou legitimitu. Ať se mi to líbí, nebo ne.
Zeman štěpí levici velmi důsledně už deset let, protože žije svou osobní pomstou za to, že nebyl zvolen prezidentem.
A bavíme-li se o případné roli prezidenta, tak hlava státu by měla respektovat většinu vzešlou ze svobodných voleb. Prezident ani nemá z hlediska ústavních kompetencí možnost, jak takové většině zabránit k sestavení vlády. Pokud nebude respektovat výsledek voleb a bude zkoušet něco jiného, vyvolá vládní krizi. Prezident by se měl povznést nad svoje osobní pocity a měl by se chovat důsledně v souladu se svými ústavními pravomocemi.
A co kdyby podobně jako v Řecku u nás slavila úspěch radikální pravice a dostala se do Sněmovny? Co byste říkal vládě s jejich účastí?
Umím si představit, že v naprosto mezních situacích se prezident vzepře ústavním pravomocem. Pokud by tady doopravdy hrozil nástup nějakých fašistů, odstranění demokratického právního státu a ochrany lidských práv, pak i Listina základních práv a svobod počítá s právem na odpor jednotlivých občanů. Ale nemyslím si, že to je situace s KSČM, protože necítím snahu této strany odstraňovat demokratický právní řád.
A není ironické, že společně s Milošem Zemanem stojíte s čepicí v ruce v ulici Politických vězňů a žádáte KSČM o podporu v prezidentské volbě?
Snažím se o prosazení sociálního rozměru svého programu, proto považuji za naprosto přirozené, že se obracím na celé spektrum našich občanů od středu doleva. Byla by chyba, kdybych se nepokusil oslovit všechny, pro které je sociální rozměr mého programu důležitý. Chci získat podporu pro dostupnost kvalitních sociálních služeb – jako zdravotnictví či vzdělání – bez ohledu na původ nebo postavení občanů.
Pod takový program by se jistě podepsala i komunistická poslankyně Marta Semelová či karlovarský krajský radní KSČM Václav Sloup, tedy lidé s vyhraněnými názory. Nemáte s nimi potíž?
Nemám potíž s levicovými voliči, kteří chtějí hlasovat pro mé hodnoty. Při jednání na výkonném výboru KSČM nešlo o nic jiného, než že z jejich strany přišla tato nabídka, já jsem ji využil, sdělil jsem jim své hodnoty a představy výkonu úřadu prezidenta. Rozhodnutí, zda mě podpoří, je na nich.
A přesto ČSSD musela vedení komunistů ujišťovat, že soc. dem. stoprocentně stojí za Dienstbierem, nikoli Zemanem.
Moje strana za mnou poměrně výrazně stojí – jak naprostá většina vedení strany, tak moji kolegové v Senátu a poslanci a všichni hejtmani ČSSD.
Ale místopředsedkyně soc. dem. Marie Benešová podporuje Zemana. Stejně jako poslanec Jaroslav Foldyna, senátor Jaroslav Palas či čestný předseda ČSSD Valtr Komárek...
Přiznávám, že pro mě není příjemné, že takto jednají. Na druhou stranu jste je ale vypočítal na prstech jedné ruky proti zbytku celé strany.
Ale v průzkumech má Zeman navrch. Nebylo by pro soc. dem. bývalo lepší spolknout hořkou pilulku, neštěpit levici a Zemana podpořit?
Ale to je přece naprosto obráceně. Zeman štěpí levici velmi důsledně už deset let, protože žije svou osobní pomstou za to, že nebyl zvolen prezidentem. Dokonce tvrdím, že není levicovým kandidátem. A co se týče průzkumů, tak například rozdíl mezi námi u agentury STEM byl jen 2,5 procenta, což je v mezích statistické chyby.
Z čeho usuzujete, že Zeman není levicový kandidát?
Například z toho, že prostřednictvím Miroslava Šloufa pomohl ke vzniku Topolánkovy vlády, když přemluvili dva přeběhlíky, Melčáka s Pohankou. Z toho, že cíleně poškodil ČSSD před volbami v roce 2010, když rozštěpil levici a odebral jí více než čtyři procenta hlasů, které dnes ve Sněmovně chybí. Tím, že se vyjadřuje na adresu některých členů vedení soc. dem., že dokud tam budou, tak ČSSD pro něj není partner.
To není o levicovosti, to je politický boj.
Zeman je kandidát, který chce uspět se sociálním programem, ale zároveň je velmi úzce propojen s byznysem. Je součástí propletence politiky a byznysu, který je velmi škodlivý pro ČR, a je to součást korupčního prostředí, o kterém se tady mluví. To také z podstaty není levicový kandidát.
A ještě k levicovosti. Zeman se sám definuje jako jestřáb, je pro bombardování Íránu. Násilné principy v mezinárodní politice místo diplomatických řešení nepovažuji zrovna za levicový přístup.
Očekává se, že prezident bude nadstranický, jste místopředsedou ČSSD. Kdybyste uspěl, vystoupil byste ze strany?
Rozhodně bych zůstal nanejvýš řadovým členem nebo bych si členství přerušil. Nepovažuji to ale za nejpodstatnější. Hlásím se a budu se hlásit k soc. dem. myšlenkám. Distancovat se od ČSSD jako její kandidát nemá smysl. Skutečná nezávislost se neodvozuje od stranické legitimace, ale od osobnosti kandidáta. A v zásadních věcech se chovám nezávisle, jako třeba v pražské komunální politice, kdy jsem šel do střetu s vlastní stranou.
Ve střetu s vlastními voliči jste jako zastánce těsné integrace EU. Levicoví voliči jsou totiž vůči Unii většinou odmítaví. Není vám to spíš na škodu?
Nebudu měnit svůj názor podle toho, jestli mi to v nějaké volbě pomůže, či ne. Ani mně nevyhovuje stav, ve kterém je EU, ale potřebujeme fungující integraci, která nám pomůže zajistit na humanistické tradici vytvořený evropský model sociálního státu, který všem dává šanci na důstojný život a uplatnění ve společnosti.
Také bychom se měli bavit o tom, jak to vše zajistíme. Bez integrace v daňové oblasti nebude dost peněz ve veřejných rozpočtech na vzdělání, zdravotnictví či důchody. Tyto hodnoty bychom měli bránit v globálním prostředí proti jiným civilizačním přístupům.