Odmítl "jednostranné výklady, které zejména vinou tragického vývoje minulého století nepříznivě zatížily naše vzájemné vztahy a pohled na česko-německé soužití dlouhodobě zkomplikovaly".

Připomněl "husitství, jež předznamenalo éru reformace", i další milníky včetně Mnichova až k válce, jež přinesla události, které nemůžeme vrátit zpátky. Podle Klause nelze budovat budoucnost na "neustálém oživování tragických stránek historie, na pokusech srovnávat viny", ale ani na pokusech historii přepisovat či napravovat.

Klaus také kritizoval

Kriticky se vyjádřil k tomu, že na konferenci nebyli pozváni zástupci odbojářů, Svazu nuceně nasazených a Klubu českého pohraničí. Zpochybnil i název konference Tolerance místo intolerance, protože "nemůžeme o událostech 30. a 40. let uvažovat v kategoriích dnešního vzájemného smíření či nesmíření".

Poukázal na to, že "vznešeně znějící slova o nutnosti tolerance a smíření navíc někteří používají jako zástěrku, snažící se zakrýt jejich evidentní snahu minulost změnit či dát jí zcela novou interpretaci".

Konference pořádaná radnicí, Městským muzeem a Univerzitou J. E. Purkyně také představila projekt zřídit v Ústí stálou instituci Collegium Bohemicum ke studiu česko-německých styků.

Názorové střety

Třídenní rokování stovky účastníků zažilo i názorové střety. Miloslav Bednář z AV ČR řekl, že v roce 1994 vládnoucí CDU hovořila o "pevném jádru" Evropy, kolem něhož obíhají ostatní, což podle něj dokládá, že ústřední myšlenkou německého pojetí evropanství je představa vůdcovství. Jeho slova vyvolala odmítavou reakci německého velvyslance Michaela Libala, ale i Franze-Lothara Altmanna z berlínské nadace Věda a politika.

Eva Hahnová z Oldenburgu přivedla do rozpaků místopředsedkyni Spolkového sněmu za Zelené Antje Vollmerovou otázkou, zda může jmenovat čtyři německé politiky, kteří se distancovali od požadavků landsmanšaftu. Vollmerová odpověděla, že funkcionáři odsunutých neurčují německou politiku a že v demokratické společnosti nelze vyloučit odlišné názory.

Historik Jan Křen poukázal na vytváření obrazu prezidenta Beneše jako démona zla, opakované tvrzení, že při odsunu zahynulo 250 tisíc Němců, ač historici ČR a SRN prokazují počet desetkrát menší, či tvrzení, že Čechům se dařilo celkem dobře za německé okupace.

Na českou adresu Křen označil za nevhodné prohlášení expremiéra Miloše Zemana o většině sudetských Němců jako Hitlerově páté koloně. Bednář k tomu poukázal na konstatování Norimberského tribunálu, že "sudetští Němci byli pátou kolonou Hitlera".

Pithart: Vyprávějme příběhy

Předseda Senátu Petr Pithart vyzval, "aby si Češi a Němci vyprávěli své příběhy a vyměnili si přitom občas místo. Vyprávějme příběhy naše, ale i německé, jak jim rozumíme."

Spory zazněly i kolem slov Otty Picka, že v ČSR neexistovala nějaká specifická symbióza české, německé a židovské kultury a že tragédií Židů byla jejich identifikace s němectvím. K aktivitám landsmanšaftu v Rakousku poznamenal Rudolf Jindrák, náměstek ministra zahraničí ČR, že již po podpisu deklarace ČR-SRN v roce 1997 vyhrožovali odsunutí, že "když Čechy nedostali přes Bonn, dostanou je přes Vídeň".