Výbor totiž schválil většinou hlasů návrh svého člena Vladislava Vilímce (ODS), aby paušální náhrady, které dostávají poslanci a senátoři na dopravu, stravu a reprezentaci, se od příštího roku nedanily.

Znamená to tedy, že v případě pražského poslance a senátora se základním platem 55 900 korun hrubého a zdaněnými paušálními náhradami ve výši 29 tisíc korun si dotyčný polepší o devět tisíc měsíčně.

Zákonodárci, kterého od Prahy dělí vzdálenost nejméně 150 km, a má tudíž dnes hrubé náhrady 39 400 korun, na účtu měsíčně přibude přes dvanáct tisíc korun.

„Ještě to není definitivní, rozhodnout bude muset celá Sněmovna,“ řekl Právu šéf výboru Pavel Suchánek (ODS). Je ale pravděpodobné, že Sněmovna zdanění náhrad zruší, protože nespokojenost panuje ve všech partajních táborech.

Opozice přitom od návrhu dává ruce pryč s argumentem, že zdanění si před dvěma roky prosadila koalice v rámci reforem, takže ať si i nyní zajistí vlastní hlasy pro prosazení záměru. Poslanci nicméně shodně tvrdí, že zdanění náhrad, k němuž došlo před dvěma roky, nemá smysl.

Proč další odvody z náhrad, bouřili se

„Je nelogické, aby se z náhrad, které dostáváme na konkrétní účely, platilo i zdravotní a sociální pojištění. Řada kolegů se proti tomu začala bouřit, “ řekl Právu šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík.

Byl to přitom právě Gazdíkův stranický kolega, ministr financí Miroslav Kalousek, který si před dvěma roky liboval, jak vyzrál nad poslanci, když poprvé v patnáctileté historii existence platového zákona zdanění náhrad prosadil. Paušály dostávají nejen zákonodárci, ale v poloviční výši také členové vlády, kteří mají k dispozici služební vozy s řidičem.

Nejvíc ovšem na zdanění náhrad doplatil prezident republiky. V jeho případě je plat 186 300 hrubého a paušální náhrady činí 173 300 korun.

Poslanci i senátoři tehdy na zdanění kývli ve většině případů z nevědomosti, neboť netušili, že se jim tím pádem bude sčítat plat i náhrady a z celkové sumy pak zaplatí daň z příjmu i zdravotní a sociální pojištění. Tím přišli spolu s opakovaným zmrazením svých příjmů i o dvacet tisíc korun čistého měsíčně.

Výbor se včera také shodl – k nelibosti soudců – že jejich platy od příštího roku vzrostou, ale ne tak, jak si představovali, když si stěžovali letos u Ústavního soudu. Ten zrušil tzv. platovou základnu, ze které se příjmy v justici odvíjejí.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa proto varoval, že zákon se opět může dostat k Ústavnímu soudu a zákonodárci budou mít toto téma znovu na stole. „Bojíte se reakcí veřejnosti,“ řekl poslancům Baxa. Za pravdu mu dal i soudce Ústavního soudu Miroslav Výborný.