Článek
Ti by při otrávenosti tradičních voličů z politiky a při vyrovnanosti některých kandidátů mohli rozhodnout o vyhlídkách pro postup do druhého kola. Skoro by se dalo říci, že televizní debaty jsou důležité pro starší voliče, zatímco přímá setkání oslovují ty mladší. A vysokoškoláků s volebním právem jsou statisíce.
„Nejmladší generace může být ve volbě velmi důležitá,“ řekl Právu sociolog Jan Herzmann, ředitel agentury PPM Factum. „Mladí jsou podporovateli netradičních kandidátů a mohou tak snížit výsledek stranických kandidátů a volit protestně. Nebo zůstanou doma a navrch budou mít tradiční voliči. Proto jsou mladí důležití,“ dodal.
Dynamický prvek
Zatím to podle něj vypadá, že čím starší volič, tím větší pravděpodobnost, že k volbám přijde. „Nedivím se některým kandidátům, že se snaží zaktivizovat skupinu mladších voličů,“ podotkl.
Sociolog Jan Hartl, ředitel agentury STEM, na dotaz Práva nicméně upozornil, že volební potenciál mladší generace se přeceňuje. „Mladí lidé nejsou příliš disciplinovaní voliči,“ varoval Hartl. Snaha zaujmout mládež podle něj vnáší do kampaně dynamický prvek.
„To, že se kandidáti obracejí na mladé lidi, dává image kampaně větší šmrnc, byť to není dvakrát efektivní, co se volebních zisků týká. Studenti jsou aktivní a mohou klást řadu zajímavých otázek,“ myslí si Hartl.
Na akademickou půdu se vrací
Jan Fischer například debatoval se studenty Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK na téma Evropská unie, později se sešel na témže místě s ostatními kandidáty, aby společně rozebírali evropské hodnoty.
Miloš Zeman si jako jednu z prvních zastávek své kampaně už na jaře tohoto roku vybral Právnickou fakultu UK a na tuto půdu se s dalšími vrací.
Jiří Dienstbier na Miloš Zeman při debatě prezidentských kandidátů.
Další prezidentskou diskusi hostila i katedra žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK či Vysoká škola ekonomická. A kandidáti vyjíždějí i do akademických center v Brně, Olomouci a dalších městech.
Dali šanci Franzovi
Mladší ročníky do prezidentské volby vstoupily rázně: byli to právě studenti, kteří kandidáta a člověka z akademické půdy Vladimíra Franze vlastně vybrali. Šířili jeho jméno po internetu a sociálních sítích tak dlouho, až si skladatele scénické hudby všimla i širší veřejnost.
Takhle mladá generace je jako kterákoli jiná a můžeme se těšit na její vzlet, kulminaci a pád.
„Vysokoškoláci a mladí lidé vůbec jsou jedna z nejsilnějších, kmenových částí mého voličstva. Mnozí z nich se narodili po roce 1989, je to tedy první generace netknutá totalitním uvažováním. Když s nimi člověk debatuje, tak má pocit, že to tu neskončí úplně špatně,“ vyjádřil se pro Právo Franz.
„Je dobré, když přijde sedm set studentů“
Podle zástupců studentů mají debaty s prezidentskými kandidáty smysl. „Na univerzitě nás učí, abychom mysleli kriticky a nepřebírali svůj názor jen z médií. Pro studenty je důležité a hodnotné přesvědčit se na vlastní kůži, mluvit s budoucím prezidentem přímo,“ míní předsedkyně Studentské unie Univerzity Karlovy Markéta Havelková. A Johana, studentka žurnalistiky v Praze, doplňuje: „Studenti mají o účast na těchto debatách zájem. Celkově mi přijde, že se o prezidentskou volbu dost zajímají a detailně přemýšlejí o jednotlivých kandidátech, o jejich pozitivech a negativech.“
Kandidát ODS Přemysl Sobotka oceňuje, že debaty na akademické půdě připravují sami studenti. „Myslím, že je to dobrý signál, když se například na Vysoké škole ekonomické sejde sedm set lidí,“ řekl Právu.
Přemysl Sobotka
Jan Fischer uvedl, že cílí na všechny generace, ale na mladé voliče a prvovoliče se obrací rád. „Mám i ostatně děti v této skupině a s mladými lidmi debatuji na náměstích i ulicích v rámci kampaně,“ podotkl.
Jan Fischer přestavuje svůj program
Podobně mluví i Jiří Dienstbier. „Všechny skupiny jsou důležité, ale na vysokých školách jsou ty debaty často hodně zajímavé. Kdo jiný než inteligentní mladí lidé by měl mít zájem na tom, co se ve společnosti děje a jak se bude vyvíjet,“ dodal nominant ČSSD.
Vladimír Dlouhý, který po vyškrtnutí čeká na verdikt Nejvyššího správního soudu, také bere mladé lidi za silnou cílovou skupinu. „Není to lehké, protože mladá generace nejsou jen vysokoškoláci, ale facebooková a twitterová generace. A přiznám se, že ve svých skoro šedesáti mám problém se vyjádřit ve 140 znacích,“ řekl Právu Dlouhý. Ten se před časem chtěl zasadit o to, aby volební právo měli i šestnáctiletí.
Vladimír Dlouhý při zahájení své prezidentské kampaně
Volba, pokud její průběh neoddálí Ústavní soud, se uskuteční ve druhém a čtvrtém lednovém týdnu. Tedy zrovna v době zkouškového období. Pokud si studenti nevyřídí voličský průkaz, aby mohli volit v místě studia, budou si muset k urnám odskočit domů. Třeba rovnou od zkoušky.
