Procházková je pacientkou lékaře Pavla Pafka. Před 14 lety jí voperoval levou plíci, nyní dostala plíci pravou. "Teď má dvě plíce, každou od jiného dárce," řekl Pafko.

"Před operací to bylo strašné, neudělala jsem dva, tři kroky bez kyslíku, měla jsem ho 24 hodin denně. Teď je to úplně v pohodě, nedusím se, dýchám," řekla.

První operace se bála, nevěděla, co ji čeká. Druhé už se nebála, doktorům věřila. Dřív se o ni staral manžel a děti, teď už domácnost zvládá sama a o všechny se stará.

Plíce dýchají mimo tělo

Nynější přednosta kliniky Robert Lischke řekl, že pro transplantaci je potřeba jen shoda v krevní skupině dárce a příjemce a podobná velikost plic. Problémem je nedostatek orgánů. Plíce jsou velmi křehký orgán, rychle při vynětí z těla ztrácejí funkci.

Centrum transplantuje kolem 20 plic ročně, v roce 2009 dostalo nové plíce 22 lidí, dalších 24 na čekací listině ale zemřelo; orgán pro ně nebyl.

Nyní je použitelná nanejvýš pětina dárcovských plic. Nová metoda označovaná jako Ex vivo perfúze a rekondice plic tyto počty zvýší. Lischke popsal, že plíce se vyjmou z těla dárce, napojí na mimotělní krevní oběh a ventilátor, takže dýchají. Udržují se v plastové schránce v teplotě 37 stupňů Celsia. Promývají se speciálním roztokem, což jejich stav zlepší. Plíce se vyšetří pohmatem, zrentgenují. Když jsou v pořádku, dají se naplněné vzduchem do vaku a ledu a přesunou na sál k transplantaci.

Sama transplantace stojí kolem půl milionu korun, spolu s potřebnou léčbou a další péčí vyjde první rok na dva milióny, hradí je zdravotní pojišťovny.