Článek
Lidová tvořivost, salámová metoda a absolutní nerespektování pravidel legislativního procesu. Tak hodnotí někteří soudci přijímání zákonů. Čím dál častěji se totiž stává, že v právním řádu se objevují zákony se zpětnou účinností. V běžném životě by za zmetky padaly tresty. Ne tak v případě zákonodárců.
Zpět k příkladu posledních dnů: minulý pátek vyšla ve Sbírce zákona novela trestního zákoníku. Její účinnost? 1. října. Tedy dvaadvacet dnů zpátky.
Jde přitom o spornou změnu týkající se trestání neplatičů alimentů. Sepsala ji skupina koaličních poslanců, Sněmovně ji vrátil Senát i prezident. Koaliční většina si ale prosadila svou a novelu protlačila. Se zpětnou účinností si teď musí poradit soudci.
Horkou jehlou
Změna mj. zmírňuje tresty neplatičům alimentů a kromě toho zavádí další trest, a to zabavení řidičského průkazu.
Autoři změny si ale se zpětnou účinností hlavu příliš nelámali. Chybička se prý může vloudit a justice si s tím umí poradit. „Nepočítali jsme s tím, že legislativní proces bude trvat tak dlouho a že zákon vrátí prezident,“ řekl Právu jeden z předkladatelů novely Stanislav Polčák (TOP 09). Podle něj ale platí judikát Nejvyššího správního soudu, který stanoví, že účinnost zákona nastává patnáct dnů po jeho vyhlášení.
Polčák připustil, že někdy jsou ve Sněmovně zákony šité horkou jehlou a poslanci občas nepočítají s tím, že mají za sebou ještě horní komoru a prezidenta s právem zákony vracet.
To není zákonodárný proces, to je lidová tvořivost.
„Přikláním se k tomu, že někdy je opravdu lepší v zákonech stanovit obecné pravidlo nabytí jeho účinnosti než konkrétní datum, ale ne vždy je to možné, protože jde o provázanost s dalšími zákony,“ uvedl Polčák.
Jenže soudci tvrdí, že takový přístup znejisťuje veřejnost, pro kterou by právo mělo být předvídatelné. „Překotné novelizace zákonů tak akorát vnáší zmatek do rozhodovací praxe soudů,“ řekl Právu předseda senátu Okresního soudu v Teplicích Miroslav Čapek.
Podle něj stát vůbec nemá jasnou představu o koncepci jednotné trestní politiky. Příkladem je i poslední novelizace trestního zákoníku, která je za dva roky platnosti nového zákoníku už několikátou změnou. „To není zákonodárný proces, to je lidová tvořivost,“ dodal soudce.
Právě za chybami politiků se ale často skrývají případy lidí, kteří mohou na právní chaos doplatit.
Obrana ztížena
Čapek tvrdí, že jen jeho senát se v říjnu zabýval zhruba deseti až patnácti případy neplatičů alimentů, kteří byli odsouzeni podle původního, tedy přísnějšího zákona. Jeden z nich dokonce nepodmíněně.
Novela se zpětnou platností přitom zkracuje původní tresty za neúmyslné neplacení alimentů ze dvou na jeden rok a za úmyslné neplacení se tři roky mění na roky dva.
„Naštěstí jsme ani v jednom případě neuložili trest při horní hranici, který by tím pádem byl vyšší, než stanoví novela,“ uvedl Čapek s tím, že pachatelé by se tak logicky mohli cítit znevýhodněni. A jakou mají obranu lidé, kteří mohli být jinde v republice po 1. říjnu odsouzeni podle přísnějších pravidel, když novela trestního zákoníku stanoví jeho účinnost právě k tomuto datu?
Čapek i Polčák se shodují: žádnou, pokud uplynula lhůta pro odvolání.