Sice klidný, ale zjevně naštvaný předseda ÚS Pavel Rychetský uvedl, že poslanci jsou povinni zaplatit pokutu společně.

Jedenačtyřicet poslanců měl zastupovat předseda KSČM Vojtěch Filip. Jde vesměs o komunistické zákonodárce, ale mezi signatáři je i několik sociálních demokratů. Rychetský připomněl, že nebýt požadavku na veřejné projednávání, mohlo již být v kauze rozhodnuto. Poslanci namísto vyslání zástupce adresovali soudu pouze omluvu.

Předseda KSČM Vojtěch Filip později uvedl, že se jedná o závažné selhání, které poškozuje KSČM i samotné projednávání ústavní stížnosti. Na vině jsou prý jednotlivci, kteří měli skupinu zastupovat. "Protože jsem byl zaneprázdněn jiným závažným jednáním, učinil jsem kroky, aby předkladatele ústavní stížnosti na jednání Ústavního soudu ČR zastupoval někdo jiný. Došlo při tom k selhání konkrétních osob, které to měly zajistit, z čehož vyvodím konkrétní důsledky," uvedl.

Sociální demokraté platit nebudou, řekl Tejc

K podání návrhu na zrušení právních předpisů zákon o Ústavním soudu vyžaduje alespoň 41 podpisů. Proto komunistům vypomohli sociální demokraté. Pod stížností jsou za ČSSD podepsáni například Vítězslav Jandák nebo Milada Emmerová, jež se po senátních volbách přesunula do horní parlamentní komory. Pokud by se pokuta dělila rovným dílem, zaplatí každý signatář 2439 korun.

Podle šéfa klubu ČSSD Jeronýma Tejce se sociální demokraté, kteří spolupodepsali podání k ÚS, na placení pokuty rozhodně nebudou podílet. Předpokládá, že ji zaplatí Vojtěch Filip, nebo KSČM. „To je produkt: pro dobrotu na žebrotu. Soc. dem. byli požádáni, aby, pokud budou souhlasit s obsahem, návrh podpořili. Jinak by totiž KSČM nemohla návrh vůbec podat, neboť k tomu potřebuje 41 podpisů,“ řekl Právu Tejc.

„Nedovedu si vůbec vysvětlit, proč tu komunisté zastoupeni nebyli, pověření měl pan Filip. V tomto případě sice to není podstatná věc, podstatné je celé jednání. Neudělal dobře, že se nedostavil, protože nejen že kvůli němu dostala skupina poslanců pokutu, ale především to zastínilo průběh celého jednání, které má daleko větší význam s ohledem na vývoj demokracie v naší zemi,“ prohlásil Tejc.

Soud vyhověl jen částečně

Sociální demokraté napadli u Ústavního soudu zákony upravující sociální, zdravotní i penzijní reformu. V balíčku byla i norma ke vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) či změna dolní sazby DPH, která vzrostla z 10 na 14 procent.

Sněmovnu na jednání ÚS zastupuje poslanec ODS Marek Benda

Sněmovnu na jednání ÚS zastupuje poslanec ODS Marek Benda.

FOTO: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud stížnosti nakonec vyhověl jen částečně. Odmítl totiž zrušit celé zákony, zrušil jen jejich části, například povinnost nezaměstnaných, kteří jsou déle než dva měsíce vedeni v evidenci uchazečů o práci, vykonávat bez nároku na odměnu tzv. veřejnou službu. [celá zpráva]

Jednání probíhalo od úterního dopoledne. Po 11:30 došlo na závěrečné řeči jednotlivých stran sporu. Za navrhovatele přečetl stanovisko šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc, který poukazoval zejména na nedostatečný prostor věnovaný sněmovní diskusi o napadených zákonech.

Po něm vystoupil Jan Mach, právní zástupce skupiny senátorů, kteří se ohradili proti podobě zákona o zdravotních službách. Slovo si krátce vzala i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, která připomněla odmítavé postoje senátorů.

Poslanec Marek Benda zastupující Sněmovnu se vyjádřil k parlamentní proceduře, která podle něj běžela standardně. Znovu zopakoval slova o nebezpečí teroru většiny menšinou.

Noční a víkendové jednání

Na schvalování balíčku, který poslancům vrátil Senát, došlo loni v listopadu. Kvůli avizovaným obstrukcím opozičních poslanců prosadila koalice sloučení rozpravy ke všem 14 zákonům i to, aby poslanci mohli vystoupit pouze dvakrát na deset minut. Sněmovna dokonce zažila i jednání během víkendu.

Zatímco opozice přirovnala postup vládních stran k totalitárním praktikám, vládní poslanci považovali omezení debaty za jediný způsob, jak se bránit teroru menšiny.

Jeroným Tejc (uprostřed) s Alenou Gajdůškovou na jednání Ústavního soudu

Jeroným Tejc (uprostřed) s Alenou Gajdůškovou na jednání Ústavního soudu

FOTO: Petr Kozelka, Právo

Premiér Petr Nečas (ODS) již během projednávání očekával, že opozice vyplní svou hrozbu a obrátí se na ÚS. „Jistě to dorazí i do budovy Ústavního soudu, protože snad nebude chtít, aby jedna malá agresivní skupinka blokovala jakoukoli ústavní instituci,“ řekl Nečas v narážce na stížnosti sociálních demokratů, že koalice bojuje s jejich obstrukcemi protiústavně. Premiér rovněž připomněl, že opozice mohla hovořit nepřetržitě 27 hodin.

Vedle podnětu ČSSD dostal ÚS i návrhy poslanců KSČM a skupiny senátorů. Ti měli shodně námitky vůči zákonu o zdravotních službách. Soud obě skupiny přizval jako účastníky tohoto jednání.

Které normy ČSSD u ÚS napadá
zdravotnická oblast
1) Zákon o zdravotních službách
2) Zákon o zdravotnické záchranné službě
3) Zákon o specifických zdravotních službách
4) Novela zákona o zdravotním pojištění
5) Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě

sociální oblast
6) Zákon, který kvůli sjednocení vyplácení dávek mění zákon o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách či o státní sociální podpoře
7) Novela zákona o zaměstnanosti
8) Novela zákoníku práce
9) Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí
 
důchodová oblast
10) Zákon o důchodovém spoření
11) Zákon o doplňkovém penzijním spoření
12) Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním připojištění

ostatní
13) Novela zákona o dani z přidané hodnoty
14) Zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů
zdroj: ČTK