Studenti tvrdí, že se tento problém netýká jen jich a učitelů, ale všech občanů. Pokud nechceme, aby se ČR stala za pár let jen montážní linkou pro vyspělejší země, musí stát podle nich do vysokého školství investovat víc.

Aby o tom přesvědčili veřejnost i politiky, rozpoutají od 29. března do 1. dubna na několika místech země Týden neklidu, naplněný přednáškami, happeningy a protestním pochodem. "Neklidní" zůstanou vysokoškoláci tak dlouho, dokud politická reprezentace nedá školám záruku vyšší finanční podpory na pět až sedm dalších let. Když je nevyslyší, hodlají, jak řekli, přitvrdit.

"Tradiční trpělivost akademické obce je již vyčerpána. České veřejné vysoké školství se ocitlo v hluboké finanční krizi a situace je neudržitelná. Nechceme se už smířit se sliby, ale trváme na změně financování," prohlásila včera studentka anglistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a jedna z mluvčích akce Lucie Trávníčková.

Zatímco země Evropské unie podporují vysoké školy průměrně částkou odpovídající 1,5 procenta HDP, u nás je to jen 0,775 procenta. Počet studentů na veřejných vysokých školách se od roku 1989 zvýšil víc než dvakrát a rozšířila se nabídka oborů. Jak ale říká studie OECD z roku 2003, výdaje na jednoho vysokoškoláka v letech 1995 až 2000 klesly o 32 procent. "Navzdory proklamacím o prioritách, vysoké školství nemá podporu našich politiků a má pro ně malý význam," tvrdí student 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze Jan Trnka.

Nejvíc se to podle něj projevuje v kapacitě učeben, zastaralé studijní literatuře a nedostatku kvalitních pedagogů. "Studenti 1. ročníku se u nás na fakultě nevejdou při přednášce do posluchárny a tak sedávají na schodech a na zemi. Když se učíme z knihy z roku 1968, jistě uznáte, že se lékařská věda za ta léta již posunula jinam," řekl Právu Trnka.