Pane předsedo ČSSD, ve středu jste vydal prohlášení, kde jste reagoval na slova prezidentského kandidáta Tomia Okamury, který chválil komuny a komunismus. Vy jste ho naopak ostře odsoudil. Jak to jde dohromady s tím, že vaše strana uzavřela devět krajských koalic s KSČM?

Především – komunismus skončil na konci dvacátého století ve slepé uličce. Ukázalo se, že budoucnost levice je jinde. Na konci osmdesátých let lidé nejen v ČR, ale i v dalších zemích masově komunistický režim odmítli a rozhodli se pro podporu demokracie. Dnes je jiná situace než v roce 1992, pravice tehdy komunistickou stranu nezakázala, a ta je dnes součástí politického systému, ve volbách dostává podporu voličů. Co se týče krajských koalic, tam chceme prosazovat program soc. dem., hledáme programově blízké partnery. Ve většině krajů se snažíme respektovat volební výsledek, a byť se mi to nemusí líbit, tak komunisté skončili na druhém, v některých krajích dokonce na prvním místě.

KSČM se tedy podle vás nerovná komunismus? Proti čemu jste tedy vlastně v tom vyjádření brojil?

Pan Okamura se vyjádřil v tom smyslu, že komunismus je nejdemokratičtějším systémem v historii. Ale ve všech zemích, kde se kdy komunisté chopili moci, to vždy skončilo totalitou, potlačováním lidských práv. U nás se ještě můžeme zeptat vězněných sociálních demokratů, vězněných komunistů nebo vězněných národních socialistů, jaké demokratické principy komunisté rozvíjeli v padesátých letech. Koneckonců na Sibiři ještě existují zbytky gulagů, ve kterých se tyto principy také projevovaly.

Debata o dvacátém století se nemůže zjednodušovat na to, že původní komunistické ideály jsou v zásadě pozitivní. Praxe, kterou jsme zažívali během celého dvacátého století, vždy vedla k tomu, že to skončilo diktaturou.

Neprotiřečíte si teď trochu? Mluvíte o zločinech komunismu, a přitom vesele spolupracujete s KSČM. Stranu, která má v názvu slovo „komunistická“ a je pokračovatelkou předlistopadové KSČ, jste přizvali k moci.

My jsme nebyli první, kdo komunisty přizvali k moci. Komunisté zvolili Václava Klause prezidentem České republiky – a já jsem si v té době žádných stávek či demonstrací před Pražským hradem nevšiml. První výrazný krok k legitimizaci komunistické strany byl, když si Václav Klaus pozval pana Grebeníčka do Lán, existuje památná fotografie balkónu na lánském zámku.

KSČM se podílela na vedení krajů už po minulých krajských volbách před čtyřmi lety, a v těchto krajích jsem nezaznamenal žádné náznaky, že by docházelo k prosazování komunistických myšlenek. ČR je členem EUNATO – a sociální demokracie je garantem toho, že to tak zůstane i do budoucna.

Říkáte, že komunisté zvolili Václava Klause prezidentem. Jsou pro to nějaké důkazy? Nezvolili jej v tajné volbě v roce 2003 spíše poslanci soc. dem., kteří tolik nechtěli na Hradě Miloše Zemana?

Bez hlasů komunistů by se Václav Klaus prezidentem nikdy nestal. Koneckonců tehdy přišel i na klub KSČM a žádal je o podporu. Má se za to, že tehdy dostal velké množství hlasů komunistických poslanců. Jejich hlasy rozhodovaly.

Ještě k těm krajům – leckde se proti levicovým koalicím lidé bouří. Například ve Zlínském kraji se demonstrovalo, v Jihočeském kraji se zase bouří studenti proti jmenování komunistky do krajské rady. Co na to říkáte?

To si musí se studenty vyřešit komunistická strana. Jestliže vidí takovou averzi, měla by s nimi vést dialog a měla by se pokusit vysvětlit, že neusiluje o to, aby se vrátily poměry, které tady byly před rokem 1989. To za komunisty nemůže vyřešit soc. dem.

My budeme vždy usilovat o to, aby se lidé mohli svobodně vyjádřit, a to i mezi volbami. Nesouhlasím s některými kolegy z pravice, kteří mají pocit, že občané se mohou vyjádřit jen ve volbách a mezitím by měli mlčet. Koneckonců i já jsem byl v sobotu 17. listopadu na Václavském náměstí a účastnil se demonstrace proti vládě.

Myslím si, že studenti mají právo na to, aby se vyjádřili. Falešná je paralela s rokem 1989: tehdy jsem byl student a také jsem stávkoval, také jsem demonstroval. Tehdy jsme ale demonstrovali za to, abychom mohli svobodně volit.

Dnes mají všichni lidé možnost, jakmile dosáhnou osmnácti let věku, se na řízení obcí, krajů i státu podílet. Máme svobodné, demokratické volby, a ty by měly rozhodovat o tom, jak bude země vedena. Je potřeba, abychom výsledky těchto voleb respektovali, a my jako ČSSD je respektujeme i při sestavování povolebních koalic.

Hejtman Jiří Zimola, který souhlasí s tím, aby školství a kulturu vedla v kraji kandidátka KSČM, má tedy vaši podporu?

Jiří Zimola má určitě moji podporu, zejména v tom, že se studenty vede dialog. Stejný dialog by s nimi měla vést i komunistická strana, protože je to její problém. Nikdo neprotestuje proti tomu, že kraje vedou hejtmani za soc. dem., zaznamenal jsem pouze výhrady vůči komunistům. KSČM by měla vysvětlit, že se ve vedení krajů nechystá porušovat zákony nebo prosazovat nějaké principy, které tu byly před rokem 1989.

Neděsí vás aspoň trochu skutečnost, že nově zvolený hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček má v pracovně obraz Vladimíra Iljiče Lenina?

Je to důkaz toho, že se KSČM nereformovala. To je ale problém komunistické strany.

Nebojíte se tedy toho, že by vám spojenectví s komunisty mohla uškodit, třeba v příštích parlamentních volbách?

I v těch příštích volbách budeme usilovat o změnu v naší zemi. Budeme hledat takové koaliční partnery a spojence, abychom mohli korigovat vládní reformy. Buď je najdeme vlevo, nebo ve středu politického spektra.

Celý rozhovor, v němž šéf ČSSD naznačuje i možnou budoucí daňovou reformu, najdete v sobotním vydání deníku Právo.