Podle senátorů nelze uzákonit výklad dějin a větu o Benešových zásluhách o stát učinit právně závaznou i pro ty, kteří s tímto historickým hodnocením nesouhlasí. Bylo by to podle nich v rozporu s Listinou základních práv a svobod. "Nelze uzákonit interpretaci dějin, zákony se nemohou stát učebnicí dějepisu," zdůvodnil odmítnutí v horní komoře senátor Martin Mejstřík (Cesta změny).

Senátoři ve zhruba hodinové rozpravě nad zákonem Benešovi neodpírali zásluhy o vznik Československa. Mnozí ovšem poukázali i na Benešovu spornou roli v dobách mnichovské krize v roce 1938 a při převzetí moci komunisty v roce 1948.

Místopředseda US-DEU Jan Hadrava uvedl, že Beneš je pro mnohé spojen s budováním první republiky i prvním a druhým odbojem, pro jiné ale také s mnichovskou kapitulací a s moskevskou orientací poválečného Československa "včetně předání moci komunistické totalitě".

Klaus zákon asi nepodepíše

Pokud by poslanci znovu zákon schválili, dostal by se na stůl k podpisu prezidentu Václavu Klausovi. Ten už dal najevo, že se mu zákon nezamlouvá i s ohledem na ocenění Masaryka. "Postavení Masaryka bylo, je a bude zcela unikátní, neopakovatelné a přiřazovat k němu jakéhokoli jiného prezidenta je omylem, chybou a trošku takovou schválností a zbytečností," uvedl Klaus nedávno v diskusním pořadu České televize.

K odmítnutí zákona vyzval senátory i Klause předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Toto sdružení požaduje úplné zrušení Benešových dekretů.