Největším problémem, který museli lékaři řešit ve chvíli, kdy se rozhodli, že neoperovat hned by znamenalo velké riziko trvalého poškození oka holčičky, byla anestezie, tedy uspání tak malého pacienta. Unikátní operace půldruhého měsíce starého miminka také musela probíhat pod mikroskopem a částečně pod lupovými brýlemi.

„V některých nemocnicích v Praze by to ani nebylo možné provést. My naštěstí máme dětského anesteziologa. A i když je anestezie uzpůsobena pro miminka, musíme operaci stihnout za hodinu, maximálně za dvě. Důvodem, proč jsme v tomto případě nečekali, je hraniční velikost rozštěpu. Je tu velké riziko osychání rohovky, zánětů nebo vředu, který, kdyby praskl, tak by dítě přišlo o oko,“ zdůvodnil nutnou operaci už tak vzácné vrozené vady primář dětské oční kliniky a operatér Milan Odehnal.

Holčičku odvezli na sál ve středu v 10 hodin a skutečně už za hodinu a půl byla po zákroku.

„Rozštěp jsme nejprve upravili do pětiúhelníku, pod mikroskopem jsme uzavřeli okraje víčka a natáhli tak, aby nepnuly. Šlo o opravdu velký rozštěp, kde chyběla spojivka, chrupavka, zvedač a svěrač víčka a kůže. Během operace jsme provedli i další diagnostické zrakové vyšetření, abychom si ověřili, zda dobře vidí. Vše se ale naštěstí jeví v pořádku,“ řekl Právu operující lékař s tím, že vše vypadá dobře.

Rodiče s malou pacientkou

Rodiče s malou pacientkou

FOTO: Stáňa Seďová , Právo

„Zda bude efekt naplno pozitivní, zjistíme až po pěti, šesti týdnech. Nyní ji bude maminka pozorovat, promazávat jí oko antibakteriálními mastmi a kapat kapičky na zvlhčení. Mezi rizika patří příliš napjaté víčko, infekce, nebo kdyby se objevily problémy s dovíráním, když poroste. Ale vše je operabilní,“ věští dobrý konec příběhu Odehnal.

1 případ na 80 000

Horní rozštěp víčka, který je v případě Aničky vrozený, i když její rodiče nepostihl, se objevuje zhruba u jednoho z 80 000 novorozeňat v České republice. Častěji se podle lékařů objevuje jako následek úrazu nebo jako doprovodný jev některého z vrozených syndromů.

Anna Maria se podle své maminky od narození projevuje normálně. I podle lékařů se v jejím případě vada neváže k žádnému postižení.

„Nejvíce mě vyděsilo, když jsem si toho po porodu všimla a doktor mi k tomu nebyl schopen nic říci. Až po třech dnech mi dětská lékařka vysvětlila, o co jde, a doporučila mi, abychom šli do Motola. Jsme opravdu moc rádi, že doktoři tady se to rozhodli řešit hned operací. Aby to bylo co nejdříve za námi,“ svěřila se naší redakci čtyřiadvacetiletá Andrea Fečíková, která už má doma čtyřletou dcerku.

Jediné trápení, které na své měsíc a půl staré dcerce společně s partnerem pozorovala, byla špatná reakce na světlo. „Anička v tomto věku samozřejmě hodně spí. Když byla tma, bylo to úplně v pohodě, ale bylo vidět, že jí vadí světlo a také hodně slzela. Což bylo asi přirozené, když jí šlo přímo do očička. Budeme tu snad jen den po operaci na pozorování a pak budeme moct domů. Je to obrovská úleva a jsme šťastní, že naše modrooká princezna, bude mít víčko snad už úplně v pořádku,“ dodala dojatá maminka.

Chirurgové zrekonstruovali víčko a upravili i slzné cesty, které byly rozštěpem poškozeny.

„Vyšetření během operace jen ukázalo sníženou zrakovou ostrost u levého oka, ale doufáme, že to se srovná. Byl jsem se na malou ještě teď podívat a je úplně bez komplikací,“ zhodnotil po operaci stav Anny Marie operující lékař.